Zdanění prodeje cenných papírů

Kategorie: Daně » Daň z příjmů » Zdanění prodeje cenných papírů
Ekonomika » Finance » Zdanění prodeje cenných papírů

Datum vydání: 08. 07. 2017

investorBudu se zde zabývat prodejem akcií pouze fyzických osob, které nemají akcie vedeny v obchodním majetku. Situace zdanění se změnila od roku 2014, kdy došlo k novele zákona o dani z příjmů (dále jen ZDP).

Osvobození příjmů – časový test 3 let

Příjmy z prodeje akcií jsou osvobozeny po uplynutí 3 let od jejich koupě. Jedná se o § 4 osvobození od daně odst. 1 písmena x) ZDP. Osvobozeny jsou příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jejich úhrn nepřesáhne ve zdaňovacím období 100 000 korun (§ 4 osvobození od daně odst. 1 písmena w) ZDP).

Dále se nemusíte starat o danění dividend vyplacených tuzemskými firmami, protože u nich už byla srážková daň dávno odvedena společností, která Vám dividendu vyplácela a dividendu dostáváme „čistou“, tj. již po zdanění. Dividendy se do daňového přiznání ani neuvádí. Jiná situace však nastává, pokud by Vám dividendu vyplácela zahraniční společnost!

Způsob zdanění

Pokud časový test 3 let u nákupu a prodeje u akcií nesplníte, je třeba s největší pravděpodobností počítat se zdaněním. Daňový základ se může lišit podle toho, jakou metodu výpočtu úbytku akcií použijete. V ČR jsou (pro účetnictví) povoleny dvě metody:

  • FIFO (first in first out),
  • metoda průměrných cen (vážený aritmetický průměr).

Jenže tyto metody se používají pro účetnictví, tj. osoby, které o cenných papírech účtují a mají je v obchodním majetku. Pokud se týká fyzických osob, které nejsou podnikateli, tak se na ně nevztahuje zákon o účetnictví.

Jeden odborník z praxe mi řekl, že na fyzickou osobu se tato ustanovení nevztahují a může si použít jakoukoli metodu vyřazení akcií, která se mu zlíbí. Jde prý jen o to, akcie správně „spárovat“. Může si prý vyřadit jakoukoli akcii, kterou uzná právě za vhodné. Pak si můžete vyřazení akcií optimalizovat nádherně podle sebe a navíc vše optimalizovat s ohledem na časový test. Je prý tedy na vás, o které akcii prohlásíte, že ji právě prodáváte. Nicméně si nejsem tímto přístupem 100% jistá. Když něco není přímo upraveno zákonem, je dosti obvyklé, že se pak v takových případech používají obecné zvyklosti. (Např. daňová evidence se řídí zákonem o dani z příjmů. Tento zákon také vše neřeší a přesto se „počítá“ s tím, že některou evidenci povede podnikatel obdobným způsobem jako v účetnictví podle zákona o účetnictví.)

Nejsem prosím daňový poradce ani právník, ani obchodník s cennými papíry. Pokud budete používat metody FIFO či průměrných cen, mělo by vše být ok – jsou to oficiální metody používané v účetnictví a daňové evidenci. Pokud se rozhodnete jako fyzická osoba používat své vlastní metody (navíc s ohledem na uplatnění časového testu), je na vás, abyste následně byli schopni přesvědčit správce daně (finanční úřad), že „co není zakázáno, je dovoleno“. Názory se v tomto směru strašně liší a hodnotných a věrohodných článků na toto téma je málo. Ti, co se v dané oblasti opravdu pohybují, své znalosti nesdělují. Pokud si nejste jistí, kontaktujte raději daňového poradce!

Tip:

S dostatečnou zásobou starších akcií, které vyhovují časovému testu, si můžete následně dovolit obchodovat i v kratších časových intervalech než je období časového testu, a přesto využívat osvobození od daně z příjmů. Lze tak šikovně zkombinovat strategii „kup a drž“ s příležitostným krátkodobým nákupem a prodejem akcií v momentě, kdy Vám to přijde výhodné. Můžete se totiž tvářit, že jste prodali tu starší akcii, která již vyhovuje časovému testu. Pokud ale bude pro vás výhodnější účetně prodat tu nejnovější akcii či jakoukoli jinou (třeba tu s nejmenším utrženým ziskem), tak asi také můžete…

Zisk z prodeje

Zisk z prodeje se pak počítá zjednodušeně jako prodejní cena (tj. příjem) pořizovací cena (tj. výdej). Pořizovací cena je dána cenou nákupu akcií včetně poplatků. O poplatky lze zisk snížit. Přesnou definici najdete v § 10 odst. 5 ZDP: „U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku 1a) ke dni nabytí.“ a „U příjmů z úplatného převodu cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním úplatného převodu a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů.“

Pokud akcie nemáte zahrnuty v obchodním majetku, můžete si v rámci daného roku zisky ponížit i o utržené ztráty z tohoto roku, a to i z prodeje jiných akcií. Ztrátu z minulých let uplatnit v tomto případě nelze. Příjmy z prodeje akcií se uvádějí v daňovém přiznání v § 10 Ostatní příjmy ZDP. Daňové přiznání musí podávat každý, jehož příjmy přesáhnou 15 000 Kč ročně dle § 38g ZDP, pokud se nejedná o příjmy osvobozené, nebo u nichž je daň vybírána srážkou. U zaměstnanců je limit 6 000 Kč.

Pozor, příjem nerovná se zisk! Zisk = příjmy výdaje. Proto i v momentě, kdy jste na prodeji vydělali směšnou částku, nebo dokonce prodělali, tak můžete být povinni podat daňové přiznání. Např. nakoupím akcie za 20 000 Kč, následně je prodám za 25 000 Kč. Zisk mám pouze 5 000 Kč. Protože však příjmy přesáhli 15 000 Kč (byly 25 000 Kč), jsem povinna daňové přiznání podat a zdanit zisk 5 000 Kč!

Dílčí daňový základ dle § 10 ZDP

Z daňové evidence jsou poplatníci zvyklí, že do příjmů a výdajů se dostávají pouze skutečné pohyby (tzv. peněžní toky), které se uskuteční pouze v daném roce a je rozhodující období, ve kterém příjem či výdej nastal. Pozor, u cenných papírů se tato logika nepoužívá a je zde spíše požita logika účetnictví, které porovnává výnosy a náklady. Do nákladů se v účetnictví dostávají věci v až v momentě spotřeby (zde prodeje) a nikoli v okamžiku nákupu (výdeje peněz). Pro cenné papíry je důležitý okamžik prodeje! Proto cenný papír, který nesplní časový test, který jste nakoupili v roce 2015 a prodali až v roce 2016, by se Vám měl promítnout až do daňového přiznání za rok 2016, kdy uplatníte jako výdaj pořizovací cenu z roku 2015 a jako příjem prodejní cenu z roku 2016. Jde o § 10 odstavec 5 ZDP. Znamená to, že jen samotný nákup akcí daň nijak neovlivňuje, teprve když cenný papír prodáte, tak se Vám prodej ponížený o nákupní cenu a poplatky promítne do daní.

Zisky a ztráty z prodeje cenných papírů lze vzájemně započítat proti sobě, tj. kompenzují se. Pokud Vám však celkově vyjde ztráta z obchodování všech akcií, tak do daňového přiznání (dílčího daňového základu dle § 10) se Vám dostane 0. Celkové výdaje lze totiž uplatnit pouze do výše příjmů. To znamená, že celkový daňový základ poplatníka (daný např. příjmy ze zaměstnání, z podnikání apod.) nelze snížit o celkovou utrženou ztrátu z prodeje cenných papírů. Dílčí daňové základy nemohou být záporné a celkový daňový základ je daný součtem dílčích daňových základů :).

Poznámka: Pokud máte akcie v obchodním majetku, situace se dosti liší.

Další informace


Poznámka: Žádné informace uveřejněné zde nejsou míněny jako právní, účetní, daňové nebo investiční poradenství a nelze je za takové považovat. Uvádím zde pouze své názory a odkazy na informační zdroje. Samotné rozhodnutí je čistě na vás a na vaši odpovědnost. Doporučuji, abyste se poradili se svým daňovým poradcem. Sledujte také legislativní změny.