Rozvaha - jak porozumět aktivům a pasivům

Kategorie: Účetnictví » Výklady » Rozvaha - jak porozumět aktivům a pasivům

Datum vydání: 16. 08. 2011, aktualizováno 30. 01. 2013

Rozvaha Vašich rodičů a podniku

Berte tuto rozvahu s nadhledem a s velkou rezervou. Jde mi tady nikoli o konkrétní a úplnou podobu skutečné rozvahy, ale pouze o ukázku vhodnou pro studenty pro pochopení principu aktiv a pasiv. Daný příklad slouží pouze jako učební pomůcka pro výuku.

Rozvaha

Rozvaha je výkaz o majetku podniku. Říká nám, kolik má podnik jakého majetku k danému dni a kde k tomuto majetku přišel.

Celou rozvahu bych přirovnala ke snímku - k fotce. Když se podíváte na fotku, tak víte, co je na fotce v daném okamžiku, kdy jste zmáčkli spoušť. Nic víc se z ní ale nedozvíte. Nedozvíte se z fotky, proč například stojíte na hoře Říp a nikoli na Mount Everestu. Toto už Vám fotka neřekne. To by Vám řekl až celý film.

Rozvaha je pouze ta fotka. Celé účetnictví jako celek je pak ten film.

Takže z toho vyplývá, že rozvaha má jen omezenou vypovídací hodnotu a nemůžete od ní očekávat nemožné. Řekne Vám něco o tom, jak to vypadá s majetkem v podniku v konkrétní den. Proto je rozvaha vždy k nějakému dni, typicky např. k 1. lednu či 31. prosinci. Pozor, a také z tohoto důvodu lze i pro různé účely rozvaha zkreslit, přikrášlit apod.!

Rozvaha má dvě strany - aktiva a pasiva. Obě strany vypovídají o tomtéž - o majetku, a to pouze z jiného úhlu pohledu.

Rozvaha Vašich rodičů a podniku

Aktiva

Aktivum je cizí slovo pro majetek. Strana aktiv se na majetek dívá podle složek. Zajímá jí, co přesně podnik v daný okamžik vlastní. Je to pohled, který nám nedělá obvykle problémy. Každý si dokáže představit, že vlastní auto, stroj, peníze apod. To, co přesně vlastníme je právě uvedeno v aktivech. Obvykle si dokážete naprosto přesně a konkrétně pod danou položkou něco představit. Aktiva jsou typická v tom, že si je obvykle můžete "ošahat" a říci si "je to moje", "je to můj majetek". Pozor, ale přesto pár aktiv nemá hmotnou podobu. Jde typicky o pohledávky nebo dlouhodobý nehmotný majetek. Pohledávka je totiž také Váš majetek, jen ho nemáte u sebe doma v podniku - z někoho ho vymáháte. Např. prodáte své výrobky a chcete, aby Vám odběratel zaplatil. V tento okamžik máte vůči odběrateli pohledávku (on Vám dluží). Je to stejné, jako kdyby měl Vaše peníze. Jsou to "Vaše peníze", jen je nemáte u sebe doma v podniku, ale u někoho jiného a z něho tyto Vaše peníze vymáháte. Takže pozor, pohledávky jsou vždy aktiva!

Aktiva se dělí na dlouhodobý a oběžný majetek. Dlouhodobý Vám vydrží dlouho, tj. alespoň 1 rok a navíc zde může být podmínka nějaké minimální ceny. Oběžný majetek Vám nevydrží dlouho - spotřebovává se a cirkuluje (obíhá) v podniku. Blíže to zde rozepisovat nebudu, protože je to předmětem učebnic účetnictví a obvykle to studentům nedělá příliš problémy.

Pasiva

Jde o ten samý majetek, který máte v aktivech, ale z jiného pohledu. Jde o pohled, kde jste k majetku přišli. Zda jste si majetek uvedený v aktivech vydělali, zda jste ho ukradli, zda Vám "spadnul na hlavu", zda jste ho do podnikání vložili apod. Pasiva Vám dávají odpověď na otázku "kde" jste k majetku přišli. Z tohoto důvodu se jim říká zdroje krytí.

Každý majetek jste nějakým způsobem pořídili. Když to přeženu, tak i kdyby Vám spadl s hůry na hlavu, tak v pasivech bude "spadlo mi to na hlavu". Myšleno samozřejmě s nadsázkou...

Pasiva jsou dosti typická v tom, že si pod nimi nedokážete představit naprosto konkrétní věc. Pasiva jsou totiž "abstraktní". Nemůžete si je ošahat, tak jako aktiva. Prostě se stydí, netykavky jedny :)

Smyšlená rozvaha rodičů

Kdybyste si dělali rozvahu například majetku rodičů, tak v aktivech by se objevilo, co přesně rodiče vlastní k danému dni. Pasiva by Vám naopak řekla, kde k majetku jako celku přišli. Zda ho podědili, zda jim byl darován, zda ho získali díky hypotéce či si ho vydělali tím, že poctivě či méně poctivě chodili do práce. Proto by se v pasivech objevilo například dědictví (jako zděděno), dar (jako darováno), výdělek (jako vyděláno), krádež (jako ukradeno), hypotéka (jako koupeno díky hypotéce) apod... U těchto položek je vždy suma, která Vám říká, kolik majetku v peněžním vyjádření bylo takto (touto formou) získáno.

Pasivum dědictví

Rozvaha Vám nedá odpověď na to, co přesně bylo třeba získáno dědictvím. Třeba jste kdysi podědili jachtu, tu jste pak prodali, tj. přeměnili na peníze a za ty peníze jste si třeba pořídili chatu či část bytu. Ale ten majetek se Vám neztratil (pokud jste ho nespotřebovali). Jen jste chodili jak ten Honza v pohádce a měnili jeden majetek za jiný. Vy jste část majetku (např. v hodnotě 500 000 Kč) zdědili a v aktivech jste ho časem mohli přeměnit na něco úplně jiného. Pořád však platí, že nějaký majetek v hodnotě 500 000 Kč, který je součástí aktiv jste získali tou formou, že jste něco zdědili. Jaké z toho plyne ponaučení?

Jednak nejde napasovat konkrétní položka v aktivech na konkrétní položku v pasivech. Nemohu říct, že přesně ten a ten majetek jsem získala tou a tou formou. Rozvaha dává pohled na majetek jako celek. Aktiva Vám říkají, co máte, pasiva Vám řeknou, kde jste k tomu, jako k celku, přišli. Mám "pytel aktiv" a pasiva mi řeknou, kde jsem k tomu "pytli" jako k celku přišla. Víc od rozvahy chtít nemohu. Kdybychom pasiva měli vyjádřená třeba v procentech, tak bychom mohli např. říct, že 30 % z majetku jsme si zdědili apod. Pasiva Vám to jen neříkají v procentech, ale v přesných hodnotách v Kč, což je lepší.

Pasivum výdělek

Rodiče třeba 20 let chodili do práce. Za tu dobu si vydělali spoustu peněz. Výdělek uvedený v pasivech vlastně odráží součet všech výplat za tu dobu. Pozor, ale nejsou to již peníze. Peníze máme v aktivech. Výdělek by byl v pasivech. A kde je tedy ten jejich "výdělek", kam se poděl? Oni si za něj během 20 let koupili např. byt, auto apod. Něco málo z toho jim zbylo v hotovosti. Kdybychom se ptali, kde k majetku uvedeného v aktivech přišli, tak bychom si částečně odpověděli, že si ho vydělali. To je ten "výdělek" uvedený v pasivech. Už to ale žádné fyzické peníze nejsou! Zdrojem majetku rodičů bylo to, že chodili do práce... Kdyby majetek ukradli, tak by zdrojem majetku byla ta krádež. Pokud jim vlastní výplata nestačila na pořízení bytu, a vzali si proto hypotéku, tak by zdrojem majetku byla částečně hypotéka apod.

Pasiva nelze uchopit

Pasiva nelze uchopit. Nemohu vzít do ruky konrétní hypotéku (je to dluh), nemohu vzít do ruky výdělek, nemohu vzít do ruky dar (myšleno jako darováno). Zde je matoucí, že účetnictví pasiva nazývá podstatným jménem. Přesnější a lepší označení pasiv by bylo ve formě příslovce. Já bych nejradši nepsala pasiva v podobě dědictví, dar, výdělek, krádež, hypotéka, ale ve slovní podobě: zděděno, darováno, vyděláno, ukradeno, zadluženo hypotékou. Pak by to tolik nemátlo...

Aktiva = pasiva

Protože aktiva i pasiva jsou ten samý majetek, pouze se liší pohled, jak se na tento majetek koukám, tak musí platit aktiva = pasiva. Majektu je na straně aktiv stejně, jako na straně pasiv. Je to ten samý majetek, jen z jiného úhlu. Aktiva = pohled na majetek podle složek, pasiva = pohled na majetek, odkud jsem ho vzala. Každý majetek se někde musel vzít, proto aktiva = pasiva.

Rozvaha podniku

Samozřejmě, že rozvaha podniku vypadá trochu jinak, než moje naprosto vymyšlená rozvaha "Vašich rodičů". Rozvaha "Vašich rodičů" mi zde jen posloužila proto, abyste si dobře dokázali přestavit, co jsou to ta zatracená pasiva. Podnik třeba nebude mít v pasivech položky jako dědictví, krádež apod. Minimálně by krádež musel zamaskovat třeba jako nějaký dar :-).

Typickými položkami v rozvaze podniku je například základní kapitál. Základní kapitál nám říká, kolik majetku podnik získal tím, že kdysi ho tam společníci či akcionáři vložili. Pro tyto vklady se používá termín základní kapitál. Ale klidně by tam mohlo být napsáno "vloženo společníky". Opět pozor, to, co tam kdysi konkrétně vložili se objevilo v aktivech jako konkrétní majetek a v pasivech byla ta samá položka uvedena jako základní kapitál. Ale časem se s majetkem nějak manipuluje, takže v aktivech už můžete mít časem něco úplně jiného. Nicméně pořád platí, že část tohoto majetku podnik získal díky tehdejším vkladům společníků.

Dary nám například říkají, kolik majetku bylo získáno formou darů (jde o účet 413). Co, bylo konkrétně darováno, to bylo v aktivech. Pasiva si to zapíšou, jako "kde se to sebralo" - bylo to díky daru.

Hospodářský výsledek, to je obdoba výdělku. Hospodářský výsledek nám říká, kolik majetku podnik získal tou formou, že si ho vydělal. Dobře hospodařil (levněji nakoupil, dráž prodal) a touto formou zbohatl. Něco si za to koupil - to má v aktivech a pasiva nám řeknou, že zdrojem tohoto majetku byl zisk (hospodářský výsledek). Pozor hospodářský výsledek nejsou peníze! Já mohu vydělat milióny, a přesto mít v pokladně pár tisíc korun. Kde jsou ty milióny? No přece nakoupili jsme drahá auta, budovy apod. To je ten náš "zisk".

Hlavní pasiva

Podnik má prakticky čtyři hlavní možnosti, jak k majetku přijít:

  • může ho do podnikání vložit = základní kapitál
  • může získat majetek darem = dar
  • může si ho vydělat = hospodářský výsledek (zisk)
  • může si majetek pořídit na dluh = závazky (vůči komukoli: dodavatelům, bance, zaměstnancům, státu)

Všechny tyto formy financování se Vám právě odrážejí v pasivech. To, co si díky tomu pořídíte, to máte v aktivech!

Vlastní a cizí zdroje

Pasiva se pro potřeby účetnictví dělí na vlastní a cizí. Vlastní zdroje obvykle pochází zevnitř podniku - od Vás. Cizí zdroje obvykle pochází z vnějšku podniku - od někoho cizího. Tato definice však není příliš přesná. Podstatnější pro přesné rozdělení pasiv je to, zda tento zdroj budete muset vracet či Vám zůstane. Pokud to budete muset vracet, tak je to cizí zdroj. Pokud Vám to zůstává, je to vlastní zdroj.

Příklad:

  • Základní kapitál = vlastní zdroj (sice pochází od společníků či akcionářů, ale společnosti zůstává minimálně do doby její existence)
  • Dary = vlastní zdroj (sice pochází od cizích, ale nemusíte ho nikomu vracet, zůstává Vám, proto vlastní zdroj)
  • Hospodářský výsledek = vlastní zdroj (pochází přímo z podniku, od nás a nikomu ho nemusíme vracet, je podniku)
  • Úvěr = cizí zdroj (zdroj pochází od cizích - od banky, jde o půjčku a budeme jí muset vracet)
  • Dodavatelé = cizí zdroj (jde o závazky vůči dodavatelům - což je cizí zdroj a dodavatelé budou chtít peníze vrátit, proto cizí zdroj)
  • Zaměstnanci = cizí zdroj (jde o závazky vůči zaměstnancům, budeme muset vrátit)
  • Finanční úřad = cizí zdroj (jde o závazky vůči finančnímu úřadu, budeme muset vrátit)

Cizí zdroje jsou právě veškeré dluhy, ať už dlužíme komukoli! Mezi pasiva kromě závazků bezpečně patří všechny účty 4. účtové třídy. Takže když narazíte na nějaký dluh (závazek), či účet začínající 4, tak je to vždy pasivum, i kdybyste nevěděli, o co se jedná.

Tip: Zda se jedná o závazky či například pohledávky dosti často vyčtete přímo z účtové osnovy, a to buď přímo z názvu účtu, nebo názvu účtové skupiny. Například, když účtová skupina má v sobě název pohledávky, tak všechny účty dané skupiny jsou pak aktivní, když účtová skupina má v sobě název závazky, tak všechny účty dané skupiny jsou pak pasivní.

Mějte na paměti, že pasiva jsou někdy dosti nevhodně označená. Například "zaměstnanci" by se správně měli jmenovat "závazky vůči zaměstnancům" apod. To samé dodavatelé, jde o závazky vůči dodavatelům. Je třeba prostě vědět, co tím básník měl na mysli, co daná položka vyjadřuje.

Neplést: pohledávky jsou aktiva, závazky naopak pasiva! Pohledávka je přesný opak závazku. Pohledávky máme typicky za odběrateli a závazky za dodavateli.

Rozvaha je základ všeho (dobrého i zlého)

Porozumění aktivům a pasivům je v účetnictví naprosto klíčové. Podle toho, zda jde o aktivum či pasivum a zda nám to či ono přibylo či ubylo, pak poznáme, zda máme účtovat na účet na MD či na D. Účtování se odvíjí od těchto pravidel. Kdo neporozumí rozvaze, neporozumí nikdy účetnictví. Nepochopit rozvahu = nevědět nic. Rozvaha je základ a řekne Vám to každý účtař, resp. učitel.

Kromě rozvahy pak máme ještě výsledovku, která se skládá z nákladů a výnosů, ale tam je to celkem jednoduché...

Formulář rozvahy