Rozvahové a výsledkové účty

Kategorie: Účetnictví » Výklady » Rozvahové a výsledkové účty

Datum vydání: 27. 02. 2011, aktualizováno 04. 12. 2013

Druhy účtů

Rozvahové a výsledkové účty

Účty se dělí na rozvahové a výsledkové. Sice existují ještě účty podrozvahové a závěrkové, ale ty nás pro tento účel zatím nezajímají. Rozvahové účty se dále dělí na aktivní a pasivní. Výsledkové účty se dělí na nákladové a výnosové.

Rozvahové účty vycházejí z rozvahy. Stejně jako rozvaha má aktiva a pasiva, tak máme účty aktivní a pasivní. Aktiva jsou v rozvaze vlevo, pasiva jsou v rozvaze vpravo.

Rozpis rozvahy do účtů

Počátek roku - rozvaha k 1. lednu (resp. 31. prosince předchozího roku)

Položky v rozvaze k 1. lednu obsahují počáteční stavy jednotlivých účtů. Protože by bylo pracné a nepřehledné zachycovat účetní změny přímo v rozvaze, tak se rozvaha se k 1. lednu rozepisuje do účtů. Změny se budou zachycovat na účtech.

Aktivní účty mají počáteční stav vlevo, stejně jako aktiva jsou v rozvaze vlevo. Pasivní účty mají počáteční stav vpravo, stejně jako pasiva v rozvaze vpravo.

Pohyby na rozvahových účtech

Na účtu budeme v průběhu roku zachycovat pohyby jednotlivých položek.

Když nám to, co na účtu evidujeme, přibyde, zapíšeme přírůstek pod počáteční stav. Je to celkem logické. Kdybyste si třeba evidovali pohyby v pokladně, tak si jednoduše poznamenáte počáteční stav pokladny a přírůstky (příjmy) byste si zapsali klidně do stejného sloupečku, tj. pod počáteční stav.

Kdyby Vám peníze ubyly, tak byste si úbytek (výdej) možná zapsali také do stejného sloupečku, ale mínusem. Účto však mínusy používat nechce. Velice se jim při účtování vyhýbá. Abychom nemuseli používat pro úbytky mínusy, tak si účto zavedlo druhou stranu účtu. Dá se říci druhý sloupeček. Strany účtu si pojmenovalo MD a DAL. Takže účet má dvě strany MD a DAL. Strany účtu můžete vnímat jako dva sloupečky. A ty úbytky budeme psát do druhého "sloupečku".

Rozvahové a výsledkové účty

Přírůstky vždy píšeme pod počáteční stav, úbytky na druhou stranu.

Aktivní účty mají PS (počáteční stav) vlevo na MD a pasivní účty mají PS vpravo na D.

Aktiva

Typickým aktivním účtem je třeba pokladna. Počáteční stav, tedy stav k 1. lednu zapíšeme na MD. Když nám peníze do pokladny přibydou, tak danou částku zapíšeme pod PS, tedy na MD. Když nám peníze z pokladny ubydou (něco např. koupíme), zapíšeme částku na stranu proti PS, tj. na D.

Na aktivní účet se účtují přírůstky na MD (pod PS), úbytky na D.

Pasiva

Typickým pasivním účtem jsou třeba dodavatelé. Na účtu dodavatelé evidujete závazky vůči dodavatelům. Počáteční stav, tedy stav k 1. lednu zapíšeme na D. Když nám závazky vůči dodavatelům přibydou (např. jsme dostali od dodavatelů fakturu za materiál a my dlužíme více), tak danou částku zapíšeme pod PS, tedy na D. Když nám závazky vůči dodavatelům ubydou (např. uhradíme fakturu), zapíšeme částku na stranu proti PS, tj. na MD.

Na pasivní účet se účtují přírůstky na D (pod PS), úbytky na MD.

Označení stran účtu

Označení stran účtu MD a DAL nemá žádnou logiku. Strany by se klidně mohly jmenovat levá a pravá strana. Hlavně se nesnažte si tím nějak pomáhat, jako že mi má dáti a už mi dal... To je naprostá blbost a způsobili byste si tím více problémů než užitku. Označení vzniklo asi někdy v historii a je pouze vžité.

Konec roku - rozvaha

Na konci roku se spočítá KS (konečný stav) účtů. KS = PS + přírůstky - úbytky. Z KS rozvahových účtů se sestaví konečná rozvaha. Opět aktiva budou v rozvaze vlevo, pasiva vpravo.

Pohyby na výsledkových účtech

Výsledkové účty mají pravidla jednodušší.

Náklady se na nákladový účet účtují vždy na MD. Výnosy se účtují na výsledkový účet vždy na D.

Pozn.: Jsou sice výjimky, kdy se účtuje i na opačnou stranu, ale ty zatím budeme ignorovat.

Počáteční stav náklady ani výnosy nemají. Svým způsobem nám náklady a výnosy dohromady nahrazují pasivní účet hospodářského výsledku běžného roku, a ten by stejně PS neměl, protože na začátku roku je HV = 0. My ale tento účet HV běžného roku nemáme, máme místo něho v podrobnějším členění náklady a výnosy. Lépe pak víme, na čem vyděláváme (výnosy) a proděláváme (náklady). Hospodářský výsledek se pak spočítá porovnáním výnosů a nákladů. HV = výnosy - náklady. Tento HV je pak zapotřebí dopsat do konečné rozvahy do pasiv, protože nám tam "chybí". HV je pasivum.

Náklady

Náklady nám vyjadřují spotřebu, tj. to že jsme něco do podnikání "vrazili", že jsme na tom hůře, a že nám kvůli tomu klesá hospodářský výsledek (zisk).

Stejně jako by se účtoval úbytek zisku (pasiv) na MD, tak se účtuje i na náklady na MD.

Můžeme si to i zdůvodnit z hlediska podvojnosti. Víme, že účetní případ musí být vždy zaúčtován na jeden účet na MD a na druhý účet na D. Náklady souvisí buď s úbytkem aktiv, nebo přírůstkem pasiv. Úbytek aktiv musíme proúčtovat podle pravidel pro rozvahové účty na D, pro náklad tedy jiná strana než strana MD nezbývá... Přírůstek pasiv (např. dluhu) musíme dle pravidel pro rozvahové účty proúčtovat na D, na náklad nám tedy opět jiná strana než MD nezbývá...

Protože by bylo obtížné a nepraktické si to takto pořád zdůvodňovat, budeme účtování nákladů na MD brát jako pravidlo. Náklady mohou pouze růst, tj. jde o přírůstky. Úbytky nákladů se někdy také účtují, pak se účtují na D, ale to jsou výjimky, o kterých zatím nebudeme vůbec uvažovat.

Typickým nákladovým účtem je například účet 501 - spotřeba materiálu. Všechny nákladové účty začínají pětkou. Jsou v účtové třídě 5.

Na nákladový účet se účtuje vždy na MD.

Výnosy

Výnosy nám vyjadřují to, že jsme něco vydělali, tj. to že jsme něco z podnikání "získali", že jsme na tom lépe, a že nám kvůli tomu roste hospodářský výsledek (zisk).

Stejně jako by se účtoval přírůstek zisku (pasiv) na D, tak se účtuje i na výnosy na D.

Můžeme si to i zdůvodnit z hlediska podvojnosti. Víme, že účetní případ musí být vždy zaúčtován na jeden účet na MD a na druhý účet na D. Výnosy souvisí vždy s přírůstkem aktiv (jsme na to lépe, zbohatli jsme). Přírůstek aktiv musíme proúčtovat podle pravidel pro rozvahové účty na MD, pro výnos tedy jiná strana než strana D nezbývá...

Protože by bylo obtížné a nepraktické si to takto pořád zdůvodňovat, budeme účtování výnosů na D brát jako pravidlo. Výnosy mohou pouze růst, tj. jde o přírůstky. Úbytky výnosů se někdy také účtují, pak se účtují na MD, ale to jsou výjimky, o kterých zatím nebudeme vůbec uvažovat.

Typickým výnosovým účtem je třeba účet 602 - tržby za služby. Všechny výnosové účty začínají šestkou. Jsou v účtové třídě 6.

Na výnosový účet se účtuje vždy na D.

Konec roku - výsledovka

Na konci roku se spočítá KS nákladových a výnosových účtů. Není to KS v tom směru, že by šel "uchopit", jde spíše o celkový obrat účtu. Z KS nákladů a výnosů se sestaví výkaz zisků a ztrát (výsledovka). Náklady se zapíší vlevo, výnosy vpravo. Všimněte si, že účtování kopíruje tyto strany. Náklady vlevo, výnosy vpravo...

Hospodářský výsledek

Rozdílem výnosů a nákladů se spočítá hospodářský výsledek. HV = výnosy - náklady. HV se připíše k výsledovce (klidně pod ní bokem, nebo ke straně nákladů). A co je podstatné, HV se musí zapsat i do rozvahy na stranu pasiv. HV je totiž pasivum - zdroj majetku. Pasivní účet HV běžného roku jsme ale neměli, místo toho si účetnictví zavedlo v podrobnějším členění náklady a výnosy, který nám tento účet nahrazují. V rozvaze nám ale tato položka chybí. Pokud bychom tento pasivní účet měli, měl by právě tento KS. Je třeba ho tam tedy dopsat!

HV nám říká, kolik jsme za daný rok vydělali (tj. zbohatli, aniž bychom se zadlužili). Vnímejte HV jako "informaci", kolik jsme za daný rok vydělali, o kolik jsme na tom lépe než před rokem. HV nejsou žádné peníze. Peníze přeci máte v aktivech. HV máte v pasivech! Můžete mít pár tisíc v pokladně a na BÚ, přesto HV mohou být miliony. Kde jsou ty milióny? Jsou schovány v aktivech v nějakém majetku. Koupili jsme budovy, auta, prostě jsme zbohatli. Pasiva Vám říkají, kde jste k majetku přišli. HV Vám říká, že tolik a tolik majetku jsme si za daný rok vydělali. Říká vám, že zdrojem tohoto majetku je zisk.