Být či nebýt plátce DPH?

Kategorie: Účetnictví » Být či nebýt plátce DPH?
Daně » DPH » Být či nebýt plátce DPH?

Datum vydání: 24. 07. 2013, aktualizováno 14. 06. 2016

Pro netrpělivé zde uvedu rovnou rekapitulaci

  • Pokud prodáváme převážně plátcům DPH, tak je pro nás výhodné být také plátce DPH.
  • Pokud prodáváme převážně neplátcům, pak je pro nás výhodné být také neplátce DPH.

Počítám zde se shodnou sazbou DPH při nákupu i prodeji. Pokud by byly sazby DPH různé (např. vyšší sazba při nákupu), může být situace jiná a plátcovství DPH se může vyplatit i v jiných případech. Také neřeším případ, kdy je podnik ztrátový (nákupy převyšují prodeje a vzniká nadměrný odpočet), protože tento stav je obvykle pouze dočasný, a pokud nikoli, tak se připravte na brzkou finanční kontrolu :-).

Plátci a neplátci DPH

Traduje se, že plátci obchodují s plátci a neplátci zase obchodují s neplátci

Tento „mýtus“ je rozšířen natolik, že si někteří lidé myslí, že plátci nemohou obchodovat s neplátci a naopak, což není samozřejmě pravda. Ale na druhou stranu, něco na tomto mýtu pravdy je…

Plátce DPH a neplátce DPH

Ještě pro ujasnění pojmů – plátcem DPH může být firma (např. fyzická osoba podnikatel podnikající na základě živnostenského listu či jiného oprávnění nebo společnost). Neplátcem DPH může být buď firma (např. fyzická osoba podnikatel podnikající na základě živnostenského listu či jiného oprávnění nebo společnost), nebo konečný spotřebitel (např. babička, která jde nakupovat do Alberta).

Můžeme nakupovat od kohokoli a prodávat komukoliv

Jakýkoli subjekt (plátce či neplátce) může nakoupit i prodat zboží jak plátci, tak neplátci DPH. DPH ale má dopad na ceny. Pokud daný subjekt chce dosáhnout určitého zisku či dané marže, tak cenu může, ale také nemusí ovlivnit DPH. Záleží na tom, zda subjekt je plátce DPH či nikoli, komu prodává a od koho nakupuje. Někdy je vliv DPH pro nás příznivý, jindy nikoli. Obecně ale platí, že DPH je daň, která se odvádí státu a v globálu na této dani všichni jako společnost proděláváme. Výběr DPH je ale složitý. Od každého plátce DPH se vybere „kousek“ této daně ekvivalentní jeho přidané hodnotě. Celkově záleží, jakým způsobem jsou subjekty (plátci či neplátci) zřetězeny při nákupu a prodeji vzájemně za sebou. Způsob zřetězení jednotlivých subjektů nakonec ovlivňuje výši celkově vybrané daně.

Dobrovolné plátcovství DPH

Pojďme se nyní podívat, jak to bude vypadat v případě, že se můžeme dobrovolně rozhodnout, zda budeme či nebudeme plátce DPH. Firma nemusí být plátce DPH, pokud její obrat (myšleno tržba z prodeje) není vyšší jak 1 000 000 Kč za předcházejících 12 kalendářních měsíců. V takovém případě se firma může sama rozhodnout, zda bude či nebude plátce DPH. Pokud se stane plátcem DPH, pak je dobrovolným plátcem DPH.

Může být plátcovství DPH pro firmu výhodné?

Rozhodnutí firmy by mělo být ovlivněno tím, zda je pro ni plátcovství DPH výhodné. Zisk firmy je ovlivněn nákupními (pořizovacími cenami) a prodejními cenami. V případě, že je firma plátcem DPH, pak do nákladů firmy jdou ceny bez DPH. Firma si vstupní DPH (z nákupu) nárokuje zpátky od státu ve formě odpočtu DPH. Na druhou stranu ale při prodeji firma, pokud je plátcem DPH, musí své ceny zvýšit o DPH. Toto DPH dostane zaplaceno od odběratele, ale bude ho muset státu odvést ve formě daňové povinnosti. Výsledná daňová povinnost DPH se počítá jako DPH z výstupu (prodeje) mínus DPH ze vstupu (z nákupů). Pokud firma dosahuje zisku, tak ve většině případů převažují platby DPH. Neznamená to však, že plátcovství DPH musí být vždy pro firmu nevýhodné, ačkoli DPH odvádí finančnímu úřadu. Záleží na tom, od koho firma nakupuje a komu prodává. Záleží na tom, zda firma nakupuje od plátců či neplátců a zda prodává plátcům či neplátcům DPH.

Většina nákupů pochází od plátců DPH

Situace ale není tak jednoduchá. Firma si nemůže vždy vybrat, od koho bude nakupovat (zda od plátců či neplátců). Také prodej je smíšený, firma obvykle prodává jak plátcům, tak neplátcům. Jde o jakýsi mix. Obzvláště nákupy většiny firem jsou od plátců DPH z důvodů, že jakmile dodavatelé překročí obrat 1 miliónu korun, tak se automaticky musí stát plátci DPH. Protože většinou nakupujeme od větších firem, tak ve většině případů se bude firma nakupovat od plátců DPH. Takže z hlediska nákupů si příliš vybírat nemůžeme. U většiny firem budou obvykle při nákupu převažovat plátci DPH. Proto pro rozhodování, zda budeme či nebudeme plátci DPH, bude rozhodující, zda prodáváme plátcům či neplátcům. Následující kombinace zřetězení firem jsem z tohoto důvodu seřadila tak, že nejprve rozebírám možnosti, kdy nakupujeme od plátců DPH a následně možnosti, kdy nakupujeme od neplátců DPH.

Nelze si vybrat určitou činnost, pro kterou budeme plátci

Ještě bych zde chtěla poznamenat, že si firma nemůže vybrat, že pro nějakou činnost bude plátce DPH a pro jinou činnost plátce DPH nebude. Firma je plátce či neplátce DPH pro veškeré činnosti, které dělá. Někdo toto dilema řeší tím, že pro určitou činnost si ponechá živnostenský list a podniká jako fyzická osoba neplátce DPH, a pro jinou činnost si založí společnost (např. s. r. o.), které je plátcem DPH. Tím činnosti a plátcovství diferencuje.

Základní sazba na vstupu, snížená na výstupu

Plátcovství DPH se může také vyplatit subjektům, kteří nakupují za základní sazbu DPH (vyšší sazbu) a prodávají za sníženou sazbu DPH či bez DPH (např. vývoz). Těmito případy se zde v článku nezabývám, protože již nejsou tak časté. Většina služeb a zboží v současné době podléhají bohužel základní sazbě DPH.

Variace různého zřetězení plátců a neplátců

Následně ukazuji veškeré kombinace (z hlediska matematiky variace), které mohou nastat v rámci tří subjektů a jejich cenový dopad. Z následujících schémat je opravdu patrné, že pro plátce se většinou více vyplatí obchodovat s plátci a pro neplátce se zase vyplatí obchodovat s neplátci. Toto je však zjednodušený pohled a nejdůležitější je, komu prodáváme zboží či služby, zda plátci či neplátci.

V příkladech jsme firma B

Představte si, že jste firma B, nakupujete od firmy A a prodáváte firmě C.

V následujících příkladech kombinuji různé možnosti, které mohou nastat v případech kdy firmy A, B, C jsou či nejsou plátci DPH.

Pro srovnání kombinací jsem zisk nastavila pro všechny firmy konstantní 30 Kč. Firmy však nemusí požadovat vždy konstatní zisk, proto jsem ještě udělala zároveň variantu s konstantní marží 30 %. Předpokládám, že firma chce mít nějaký zisk, nebo určitou marži.

DPH a varianty plátcovství či neplátcovství mají ve výsledku vliv na cenu. Pro porovnání jednotlivých variant mne zajímá, za kolik by od nás musela koupit zboží či službu firma C. Jaká bude její pořizovací cena, tj. za kolik od nás (od firmy B) nakoupí, pokud půjde o konkrétní řetězec plátcovství či neplátcovství. Pokud prodejní ceny pro firmu C, tj. nákupní ceny firmy C budou příliš vysoké, pak firma C pravděpodobně „šáhne“ po konkurenci, která dosahuje nižších cen.

Mohla bych zvolit i opačný pohled, a to ten, že firma C bude chtít nakupovat za určité ceny a náš zisk (firmy B) bude těmto cenám podřízen. V konkurenčním prostředí si firmy nemohou diktovat ceny a jejich prodejní cena je určena předem trhem. V takovém případě, pokud bychom chtěli mít ceny srovnatelné s optimální variantou (nejnižší dostupnou cenou na trhu), pak bychom museli jít s cenou dolů, a tím bychom už měli nižší zisk či marži, než jsme původně plánovali.

Způsob výběru optimální varianty

Ať už zvolím jakýkoli pohled na věc, tj. buď:

  1. chci mít konstantní zisk či marži, a pak se ptám, za jaké ceny musím prodat firmě C, nebo
  2. chci firmě C prodat zboží za určitou předem danou cenu, a pak se ptám, jaký bude můj zisk či marže,

výsledek mé analýzy by byl totožný.

Když zvolím pohled číslo 1. (zde rozebrané varianty), tak pokud budu příliš drahá pro firmu C, tak své zboží neprodám. Abych ho byla schopná prodat za konkurenční ceny, musela bych jít s cenou dolů na úkor svého plánovaného zisku a marže. Pokud bych zvolila pohled 2., tak své ceny předem přizpůsobím nejlevnější konkurenci (resp. zvolím pevnou prodejní cenu) a z variant by se vybrala taková, kde firma B dosahuje nejvyšší marže či zisku.

Já jsem zvolila přístup číslo 1. Hledám tu variantu, u které firma C bude mít nejnižší nákupní ceny při mém konstantním zisku či marži. Pořizovací ceny firmy C jsem zvýraznila ve schématech šedě.

Aby subjekt A nezačínal úplně od 0 Kč, tak ve svých výpočtech předpokládám, že subjekt A nakoupí za 100 Kč, ať už bude plátce či neplátce. U plátce to bude cena bez DPH a u neplátce celková cena. Tímto zajistím, že počáteční podmínky subjektů budou srovnatelné. Toto nastavení jsem zvolila kvůli výpočtu marže, protože marže nelze počítat z 0 Kč. Vliv na celkový výsledek analýzy toto počáteční nastavení nemá.

Možnosti zřetězení třech subjektů A, B a C mohou být následující:

Pokud chcete přejít rovnou k rekapitulací analýzy, tak je zde:

Variace řetězce složeného z plátců či neplátců

PPP: plátce → plátce → plátce

Plátce - plátce - plátce DPH

PNP: plátce → neplátce → plátce

Plátce - neplátce - plátce DPH

PPN: plátce → plátce → neplátce

Plátce - plátce - neplátce DPH

PNN: plátce → neplátce → neplátce

Plátce - neplátce - neplátce DPH

NPP: neplátce → plátce → plátce

Neplátce - plátce - plátce DPH

NNP: neplátce → neplátce → plátce

Neplátce - neplátce - plátce DPH

NPN: neplátce → plátce → neplátce

Neplátce - plátce - neplátce DPH

NNN: neplátce → neplátce → neplátce

Neplátce - neplátce - neplátce DPH

Rekapitulace

Rekapitulaci cenového dopadu pro koncovou firmu C.

Prodejní a nákupní ceny při konstantním zisku

Rekapitulace - konstantní zisk

Prodejní a nákupní ceny při konstantní marži

Rekapitulace - konstantní marže

Nejvýhodnější varianty (s nejnižšími cenami pro C) jsou v rekapitulaci zobrazeny tučně. Ty z nich, které připadají více v praxi v úvahu tak jsou označeny šedivě. Je třeba brát v úvahu, že obvykle nepřipadá v praxi v úvahu varianta nákupu od neplátců (je jich málo). Pokud budeme brát v potaz, že většina firem nakupuje od plátců, tak ve výsledku záleží na tom, komu prodáváme. Takže pokud cenové varianty vyšly shodně, tak dávám přednost praktičtější variantě, kdy nakupujeme od plátců DPH. Obecně lze tedy říci:

  • Pokud prodáváme plátcům, tak je pro nás výhodné být také plátce DPH.
  • Pokud prodáváme neplátcům, pak je pro nás výhodnější být také neplátce DPH.

Z hlediska cen vítězí varianty PPP a NNN (či případně NPP a NNP).

V praxi vždy půjde o kombinace nákupu i prodeje plátcům a neplátcům. Dále je třeba si uvědomit, že mnohdy subjekty prodávají služby, u kterých může být přidaná hodnota podstatně větší a podíl nákupu menší. To vše pak může hrát svou roli.

Prodej plátcům DPH

Pokud totiž prodáváte plátcům, tak plátci si DPH na vstupu odečtou (je jim jedno, že jim DPH přirazíte k ceně) a vy máte zároveň levnější vstupy (nákupy), protože od státu dostanete zaplacené DPH z nákupů zpátky. Tímto způsobem jste schopni se dostat na levnější ceny.

Poznámka: U studentů i na diskuzích či v článcích na internetu jsem se setkala s chybnou zjednodušenou úvahou: „Pokud jsem plátce, budu jako plátce kupovat od plátce, protože si můžu odečíst DPH a u neplátce tuto možnost nemám.“ No jo, ale plátce vám věc za 100 Kč prodá za 121 Kč včetně DPH. Plátce k ceně přirazí DPH ve výši 21 Kč. Tímto ale ve výsledku nic nezískáte. Od plátce máte věc o DPH dražší, a právě toto přiražené DPH si pak odečtete (dostanete zpět od státu). Neplátce by vám věc prodal rovnou za 100 Kč (nepřiráží DPH). Čistě v samotném vašem odpočtu DPH výhoda není. Pokud je neplátce schopen vám věc prodat za shodné ceny, tak je jedno, zda nakoupíte od plátce či neplátce. U plátce se pro tento účel srovnání ale musíte koukat na cenu bez DPH. Obecně výhoda koupě od plátců (pokud jste plátci DPH) oproti neplátcům je, že při stejném zisku dokáží být pro vás plátci většinou levnější právě díky tomu, že sami mají levnější vstupy vlivem svého odpočtu DPH. Neplátci tuto možnost odpočtu z nákupů nemají a zákonitě tím pádem budou dražší, pokud nepůjdou se svým ziskem dolů.

Prodej neplátcům DPH

Pokud prodáváte neplátcům, tak je obecně lepší být neplátce i za cenu dražších vstupů, protože nebudete pro neplátce dražší o DPH. Pokud chcete být zisková firma, tak vždy musíte dráž prodat než nakoupit. DPH by vám v případě prodeji neplátcům prodražovalo prodeje a zákonitě na něm proděláváte. Při stejném zisku musíte pak být jako plátce zákonitě dražší, než neplátce. Proto je v případě prodeje neplátcům (např. konečným spotřebitelům) lepší být neplátce DPH.

Vyhnutí se DPH

Ideální by bylo obchodovat pouze s neplátci a tím se DPH naprosto vyhnout, ale to není v praxi prakticky realizovatelné vlivem povinného plátcovství většiny dominantních subjektů. Globálně DPH je daň, která jde státu a vydělává na ní ve výsledku akorát jen stát (samozřejmě až na podvodníky).

Další informace