Časové rozlišení nákladů a výnosů

Datum vydání: 2011-03-13 13:48:09; aktualizováno: 2011-03-15 08:01:03

Časové rozlišení výnosů Časové rozlišení nákladůRozdíl mezi náklady a výdaji, příjmy a výnosy

Celé časové rozlišení je o tom, že náklady a výnosy musí spadnout do období, kterého se týkají. Obdobím, pro účely časového rozlišení, se zde míní rok.

Náklady vyjadřují spotřebu. Výnosy vyjadřují výkony, to že jste něco udělali, vykonali (nejčastěji prodali). Pro náklady je důležitý okamžik spotřeby, nikoli platby. Pro výnosy je důležitý okamžik poskytnutí výkonu (např. prodeje), nikoli platby.

Náklad vyjadřuje, že na něčem proděláváte - nic dobrého, klesá Vám zisk. Výnos vyjadřuje, že na něčem vyděláváte - je pro Vás dobrý, zisk Vám roste. Jak náklady, tak výnosy jsou nezávislé na pohybu peněz. Náklad není výdaj a výnos není příjem!

Výdaje a příjmy jsou čistě pohyby peněz na bankovním účtu a v pokladně. Někdy, když zrovna máte výdaj, tak Vám zároveň může (ale nemusí) vzniknout náklad. Někdy, když zrovna máte příjem, tak Vám zároveň může (ale nemusí) vzniknout výnos.

A naopak, když Vám vzniká výnos, můžete (ale nemusíte) mít příjem peněz. Když Vám vzniká náklad, můžete (ale nemusíte) mít výdej peněz. Náklady a výnosy jsou na pohybech peněz nezávislé!

Příklady vzniku nákladů a výnosů

Například když koupím materiál za hotové, tak v ten okamžik mi vznikl výdaj (pohyb peněz), ale náklad ještě nikoli. Účetnictví se totiž k tomu chová tak, že jsme ještě nic neprodělali. Jen jsme si peníze (jeden majetek) vyměnili za materiál (jiný majetek). Ani jsme nezchudli, ani nezbohatli. Teprve, až materiál spotřebujeme - dáme do výroby - tak nám vznikne náklad. Měli jsme materiál, už ho nemáme. Jsme na tom hůř. Zchudli jsme o materiál. "Vrazili" jsme ho do podnikání, spotřebovali jsme ho. Tu spotřebu nám vyjadřuje náklad. Výdaj (pohyb peněz) v okamžiku spotřeby žádný nebyl.

Někdy vznikne výdej a náklad zároveň. Příkladem je úhrada poradenství u právníka za hotové. Ke spotřebě služeb i platbě došlo ve stejný okamžik, tak účtujete náklad a výdaj zároveň.

Podobně je to s výnosy. Prodáte služby na fakturu. Hned v okamžiku vystavení faktury - prodeje - budete účtovat výnos. Teď jste totiž prodali, už teď jste vydělali. Peníze ještě nemáte, ale to je účetnictví "jedno". Vy jste získali pohledávku, což je také majetek. Majetek jako majetek, peníze nebo pohledávka. Účto v tom rozdíl nedělá. Tím, že jste získali pohledávku (aktivum), tak jste zbohatli - vydělali jste. Roste Vám zisk, tedy výnos. Peníze dostanete zaplaceny později. V okamžiku úhrady budete mít příjem, nikoli už výnos. Ve výnosech to přeci už dávno proúčtováno máte. V okamžiku úhrady se Vám jen změní pohledávka na peníze.

Někdy vznikne příjem a výnos zároveň. Příkladem je tržba za služby za hotové. K výkonu (poskytnutí) služeb i platbě došlo ve stejný okamžik, tak účtujete příjem a výnos zároveň.

Časové rozlišení

Výše popsané případy však nejsou zrovna příklady na časové rozlišení. Šlo mi zatím jen o to, abyste pochopili rozdíl mezi příjmy a výnosy, výdaji a náklady.

Asi budete souhlasit s tím, že s příjmy souvisí výnosy a s výdaji souvisí náklady. Nebo-li, když za něco platím, tak se mi to dříve či později obvykle promítne někdy v nákladech. Když z něčeho mám peníze, mám příjem, tak se mi to dříve či později obvykle promítne ve výnosech. Jen ten okamžik účtování výdeje a nákladu může být jiný. A to samé platí i pro příjmy a výnosy. Nicméně pozor, jsou věci, z kterých mám příjmy, nebo u kterých mám výdaje a nikdy se mi tyto položky nepromítnou ani v nákladech, ani ve výnosech. Ale tím se teď zabývat nebudeme...

Víme, že účetním obdobím je jeden rok. Já bych zjednodušeně řekla, že když se mi výdaj a náklad (resp. příjem a výnos) stihne proúčtovat do toho samého roku, tak to případ na časové rozlišení určitě není. Jakmile ale se to do stejného roku "nestihne", tak to případ na časové rozlišení N a V být může (pozor ale nemusí).

Když něco platím (výdaj) v jednom roce, ale spotřeba (náklad) proběhne v jiném roce, tak to může být případ na časové rozlišení.

Když za něco dostanu peníze (příjem) v jednom roce, ale výkon, tj. poskytnutí (výnos) proběhne v jiném roce, tak to může být případ na časové rozlišení.

Náklady a výnosy musíme dostat do období, kterého se týkají, bez ohledu na platbu! O tom je právě celé časové rozlišení.

Pro náklad je důležitý okamžik (období) spotřeby. Pro výnos je důležitý okamžik výkonu (poskytnutí).

Navíc aby to nebylo jednoduché, tak ačkoli zde budeme mluvit o příjmech a výdajích, tak někdy může být tento příjem nahrazen předpisem pohledávky (např. FAV) a výdaj nahrazen předpisem závazku (např. FAP). Pozor, opožděná úhrada faktury vystavené či přijaté již není případ časového rozlišení.

Časové rozlišení obvykle není věc, kterou ze sebe vysypete rovnou z rukávu a hned budete účtovat. Chce to dost přemýšlet, vzít do ruky tužku a papír a vše si předem připravit. Hlavně si musíte předem rozvrhnout náklady či výnosy do konkrétních let.

Co potřebuji znát u časového rozlišení

  • přesná částka
  • přesné období
  • přesný účel

Použité účty pro časové rozlišení

381 - Náklady příštích období
382 - Komplexní náklady příštích období
383 - Výdaje příštích období
384 - Výnosy příštích období
385 - Příjmy příštích období

Komplexními náklady příštích období se zde zabývat nebudu.

Jako typický příklad pro všechny případy 381, 383, 384, 385 jsou nájmy. Najdou se i jiné typické účetní případy, které se zde mohou účtovat, ale nájem lze napasovat na všechny.

Časové rozlišení nákladů - výdaje x náklady

381 - náklady příštích období

Příkladem může být nájem placený dopředu z pohledu nájemce. Např. v prosinci platíme 300 Kč za nájem na období: prosinec letošního roku a leden a únor dalšího roku.

Postup:

  1. Pokud je zde přelom roku - něco se platí jeden rok na období, které se týká i jiného roku, tak zavětřím, zda nejde o "časové rozlišení". Zde zavětřit musíme, protože platíme v prosinci a je to na prosinec letošního roku a leden a únor dalšího roku.
  2. Uvědomím si, zda platím já, nebo naopak dostanu zaplaceno. Tady například platíme my. Takže půjde o výdaje.
  3. Řeknu si, že s výdaji souvisí náklady.
  4. O časové rozlišení půjde, pokud výdaj (příp. předpis závazku) a náklad spadnou do jiného období (jiného roku).
  5. Pro "škatulku", kam co spadne, je klíčové si zaškatulkovat nejdříve pohyb peněz. Pohyb peněz je obvykle jednoznačný a proběhne většinou pouze v jednom roce. Naopak náklady a podobně pak i výnosy jsou "mršky" a mohou se týkat i více let, což pak značně znepřehledňuje situaci. Takže začneme s pohybem peněz. V tomto roce platíme, takže výdaj je "teď". Naopak náklad je "příště" - týká se příštího roku. Zrovna tady se nám náklad týká jak letošního roku (prosinec), tak i příštího roku (leden a únor). Ale alespoň kouskem spadl do příštího roku, a to je pro nás podstatné. Takže máme škatulku: výdaj - teď, náklad - příště. Vždy si to musíte rozdělit tak, že pohyb peněz (zde výdaj) je v jednom roce a náklad či výnos (zde náklad) v jiném roce. Právě, když to spadne do jiných let, tak je to případ na časové rozlišení. Pozor, těch příštích období může být dokonce i více...
  6. Účty jsou nazvané podle toho, co to bude příště. Takže zde to budou 381 - náklady příštích období. Celé časové rozlišení se pak bude účtovat právě přes tento účet.
  7. Doporučuji si udělat ještě před účtováním tabulku, kde budou jednotlivé roky a rozepsáno, kolik nákladů spadne do daných let. Obvykle se časové rozlišení počítá s přesností na měsíce.
  8. Jdeme na účtování. Teď musíme vyřešit platbu. Platíme 300 Kč, takže budeme podle VBÚ účtovat 221 na D. Obvykle bychom tuto položku rovnou účtovali do nákladů na 5xx, ale musíme se zarazit, protože nákladově se týká letošního roku pouze prosinec, tedy nájem v hodnotě 100 Kč. Náklady vyjadřují spotřebu, a my jsme letos spotřebovali nájmu pouze za 100 Kč. Šlo by to účtovat i složeným zápisem (tzn., že bychom do nákladů dali pouze 100 Kč a zbytek 200 Kč na 381), ale je vhodnější použít dva jednoduché zápisy. Takže do nákladů 300 Kč účtovat nemůžeme. Náklady se totiž týkají i příštích období. Tak to hodíme celé na 381 - náklady příštích období. Máme tedy 300 Kč 381/221. V tento moment v nákladech nemáme ani "ň". To je chybně, my tam musíme dát nájem za prosinec, tj. 100 Kč. Uděláme to tak, že částečně účet 381 ponížíme, tzv. rozpustíme. Zaúčtujeme: 100 Kč 518/381. Tím jsme docílili toho, že v nákladech máme 100 Kč (nájem za prosinec), na 381 je zůstatek 200 Kč na aktivech (to jsou náklady příštích období za leden a únor). Tím tento rok máme vyřešený.
  9. V dalším roce žádný pohyb peněz nemáme. Naopak pouze potřebujeme dát 200 Kč (nájem za leden a únor) do nákladů. Dorozpustíme účet 381 a proúčtujeme 200 Kč 518/381.
  10. Zkoukneme, zda platby proběhly v pořádku, zda v nákladech máme v každém roce to, co jsme potřebovali a zda účet časového rozlišení má nulový zůstatek.

Všimněte si, že jakmile časové rozlišení skončí (po ukončení všech let, kterého se to týká), tak zůstatek tohoto účtu je 0 Kč. Prakticky to obvykle funguje tak, že na účet časového rozlišení hodíte obrovskou sumu a tu si pak v průběhu let rozebíráte, jak potřebujete. Vnímejte tento účet jako takový mezičlánek, na který si částku dáme a pak si ji v průběhu let rozebíráme.

Účet 381 je rozvahový aktivní

Povaha účtu se odvíjí od toho, kde vznikne zůstatek. Tady u 381 vznikl na MD. MD je silnější. Velká suma 300 Kč byla nahrnuta na MD. Takže půjde o účet rozvahový aktivní. Prakticky jde o pohledávku (podobně jako u záloh). Vy jste dopředu zaplatili 300 Kč za něco, co dostanete dodáno až v dalším roce. Do té doby, než Vám to dodají (než proběhne nájem), tak máte svým způsobem pohledávku za dodavatelem, aby Vám služby dodal.

Berlička:

Tento účet mi svým způsobem nahrazuje náklad. Z nějakého důvodu nemohu na náklady účtovat, a tak účtuji právě na tento účet. Na náklady se účtuje na MD, tak to i na tento účet proúčtuji na stranu MD (tu první velkou částku). Zůstatek mi tedy vzniká na MD. Pozor, není to účet nákladový, ale jde o účet rozvahový aktivní! V názvu účtu máte "náklad". Tak si řekněte kam se účtují náklady - na MD. Zůstatek je tedy na MD, proto aktivum. Berličku ale neříkejte učitelce, protože toto zdůvodnění není plně korektní!

Obecně o časovém rozlišení

Obdobně postupujeme i u dalších případů. Nakonec zjistíte, jakmile pochopíte princip, že je to na jedno brdo. Učit se to nazpaměť nemá smysl, je třeba to vždy vymyslet.

Všimněte si také, že obvykle nejde o klasické pohledávky a závazky na které jsme zvyklí. Tyto závazky a pohledávky mohou být podloženy například smlouvami. Nejčastěji jde o nájmy, předplatné, které byste za normálních okolností účtovali bez předpisu (bez faktury) přímo 221/602 u přijatého nájmu, či 518/221 u placeného nájmu. Pokud se ale nájem týká jiného období, než byla uskutečněna platba, je nutné to prohnat přes časové rozlišení. Náklady a výnosy musí být časově rozlišeny. Do nákladů a výnosů se musí dostat pouze poměrné části příslušného roku. Svým způsobem Vám sami účty časového rozlišení nahrazují pohledávkové a závazkové účty. Proto se také píší do rozvahy buď do aktiv či do pasiv.

Někdy je však třeba časově rozlišit i klasické faktury přijaté či vystavené. Důvodem je opět, že náklad či výnos nesedí do období (ale tentokrát nikoli přímo na okamžik platby, ale zde na okamžik účtování předpisu - faktury). To, že faktura bude zaplacena třeba v dalším roce, nebo za 5 let Vás už pro časové rozlišení nezajímá. Berte prostě jako fakt, že sice tady mluvíme v zásadě o příjmech a výdajích, ale to je pouze z důvodu zjednodušení, aby to studenti vůbec pochopili. Správněji bychom měli mluvit o výdaji (resp. předpisu závazku), příjmu (resp. předpisu pohledávky). Prostě někdy místo příjmů se můžete setkat í s předpisem pohledávky a u výdajů s předpisy závazků. Když dostanete fakturu na nájem či elektřinu a okamžik (rok), ke kterému účtujete fakturu Vám nesedí na období spotřeby, tak je to třeba časově rozlišit už v momentu účtování předpisu (tj. faktury) a nikoli až v okamžiku úhrady. Když už fakturu platím, či jí dostávám zaplacenou, tak už je to pak obyčejná úhrada faktury 321/221 či 221/311 a žádné časové rozlišení.

A aby to nebylo ještě jednoduché, tak těch příštích období může být více. Např. platím letos předplatné na dalších 10 let dopředu. Částku nahrneme na účet časového rozlišení a pak si ho "rozebíráme" třeba dalších 10 let...

Nejjednodušší jsou případy, kdy je to přesně rozdělené do dvou let. Letos platím na něco, co spotřebuji další rok. Výdaj: teď, náklad: příště. Tento případ jsem ve svém schématu znázornila zeleně, jako že minimálně takto to být "musí". Bohužel náklad a podobně pak i výnos je "mrška" a nemusí být čistě pouze v jiném roce než platba. Může (ale nemusí) Vám vlézt i do roku platby. To jsem naznačila růžově, jako že tato položka tam být "nemusí". Já jsem rovnou ve schématu řešila ten obtížnější případ, kdy náklad či výnos mi ovlivňoval i letošek (tj. běžné období "teď").

383 - výdaje příštích období

Příkladem může být nájem placený pozadu z pohledu nájemce.
Např. v lednu dalšího roku platíme 300 Kč za nájem na období: prosinec letošního roku a leden a únor dalšího roku.

Postup:

  1. Půjde o časové rozlišení, protože platíme další rok na něco, co už spotřebováváme letos.
  2. Platíme my. Takže půjde o výdaje. Řeknu si, že s výdaji souvisí náklady.
  3. Uděláme si škatulku: výdaj - příště, náklad - teď. Pohyb peněz škatulkuji jako první. Náklad spadne i kouskem do příště, ale pro škatulku to musí být jiné období než ten výdaj. Když náklad alespoň "kouskem" spadne jinam (do jiného roku), než pohyb peněz, tak to právě řešíme.
  4. Účty jsou nazvané podle toho, co to bude příště. Takže zde to budou 383 - výdaje příštích období. Celé časové rozlišení se pak bude účtovat právě přes tento účet.
  5. Teď musíme proúčtovat náklad, ačkoli předpis ani platbu přímo nemáme. Určitě tedy proúčtujeme 100 Kč (poměrná část nájmu) 518 na MD. Pokladnu ani bankovní účet účtovat ale nemůžeme, protože ještě nic neplatíme. Právě místo toho tam dáme 383 - výdaje příštích období. Klasický výdaj bych zaúčtovala na pokladnu, tady nemůžu, tak tam dám tento účet. Půjde o výdaj v příštím roce.
  6. V dalším roce potřebujeme proúčtovat dvě věci. Jednak skutečný výdaj ve výši 300 Kč a jednak náklad ve výši 200 Kč. Šlo by to účtovat složeně, ale bude lepší tyto operace proúčtovat zvlášť. Nejprve proúčtujeme poměrnou část nákladů 200 Kč. Sice už v tento moment o žádný výdaj v příštím období nejde, ale budeme tuto operaci účtovat stejně jako loni 200 Kč 518/383. Když nakonec dojde k platbě 300 Kč je na čase zaúčtovat úbytek peněz a zrušit účet časového rozlišení 300 Kč 383/221. Konečně totiž došlo na ten očekávaný výdaj.
  7. Zkoukneme, zda platby proběhly v pořádku, zda v nákladech máme v každém roce to, co jsme potřebovali a zda účet časového rozlišení má nulový zůstatek.

Účet 383 je rozvahový pasivní

383 - výdaje příštích období je účet pasivní. Jednak tu největší částku jsme na něj nahrnuli na D, takže zůstatek je na D. Jde vlastně o závazky, protože my jsme odebrali nájem (službu) v tomto roce a ještě jsme za ni nezaplatili (zaplatíme až v dalším roce). Do té doby, než zaplatíme, tak vlastně za nájem dlužíme.

Berlička:

Pro zjednodušení si můžete pomoci berličkou, že účet mi nahrazuje svým způsobem pokladnu, kterou tam nemám, protože ještě neplatím. Můžete si zdůvodnit, kam byste na tu pokladnu účtovali "výdaje". Výdaje na pokladně by se účtovali na D, takže i na tento účet účtujete prvně na D. Zůstatek je na D, tudíž pasivum. Pozor, pokladna samotná je aktivum, 383 je pasivum. Jde o to, na jakou stranu byste účtovali výdaj, a to by bylo na D. Berličku ale neříkejte učitelce, protože toto zdůvodnění není plně korektní!

Časové rozlišení výnosů - příjmy x výnosy

384 - výnosy příštích období

Příkladem může být nájem placený dopředu z pohledu pronajímatele.
Např. v prosinci dostaneme zaplaceno 300 Kč za nájem na období: prosinec letošního roku a leden a únor dalšího roku.

Postup:

  1. Půjde o časové rozlišení, protože dostali jsme peníze za něco, co částečně dodáme až v dalším roce.
  2. My dostáváme peníze. Takže půjde o příjmy. Řeknu si, že s příjmy souvisí výnosy.
  3. Uděláme si škatulku: příjem - teď, výnos - příště. Pohyb peněz škatulkuji jako první. Výnos spadne do teď, ale i kouskem do příště.
  4. Účty jsou nazvané podle toho, co to bude příště. Takže zde to budou 384 - výnosy příštích období. Celé časové rozlišení se pak bude účtovat právě přes tento účet.
  5. Teď musíme proúčtovat příjem peněz ve výši 300 Kč. Do výnosů to ale celé dát nemůžeme, výnosově se nám letoška týká pouze částka 100 Kč. Šel by použít složený účetní zápis, ale my raději použijeme dva jednoduché. Zaúčtuji 300 Kč 221/384. Dám to celé na 384 - výnosy příštích období, protože čistě na výnosy to dát nemohu. Jde o výnosy příštích období. Teď se ale zarazím, protože do výnosů jsme nedali vůbec nic. My tam ale potřebujeme mít 100 Kč. Tak je tam částečně rozpustíme. O 100 Kč ponížíme 384 a dáme to do výnosů: 100 Kč 384/602. Zkoukneme výsledek. Na bankovním účtu máme proúčtováno 300 Kč na MD. Na výnosech příštích období nám zůstalo 200 Kč na D (to je opravdu částka výnosů, které se týkají dalších let) a ve výnosech na 602 máme 100 Kč.
  6. V dalším roce potřebujeme proúčtovat pouze zbylý výnos. Dorozpustíme (zrušíme) účet 384. Zaúčtujeme 200 Kč 384/602.
  7. Zkoukneme, zda platby proběhly v pořádku, zda ve výnosech máme v každém roce to, co jsme potřebovali a zda účet časového rozlišení má nulový zůstatek.

Účet 384 je rozvahový pasivní

384 - výnosy příštích období je účet pasivní. Jednak tu největší částku jsme na něj nahrnuli na D, takže zůstatek je na D. Jde vlastně o závazky, protože my jsme dostali zaplaceno dopředu, ještě před tím, než jsme odvedli, vykonali služby. Do té doby, než služby (nájem) plně poskytneme, tak vlastně dlužíme. Je to podobné, jako kdybychom dostali zaplacenu zálohu předem.

Berlička:

Pro zjednodušení si můžete pomoci berličkou, že účet mi nahrazuje svým způsobem výnosy, které tady nemám, protože ještě účtovat výnos nemohu. Výnosy se účtují na D. Na tento účet tu největší částku zaúčtujeme prvně na D. Takže zůstatek je na D, tudíž pasivum. Berličku ale neříkejte učitelce, protože toto zdůvodnění není plně korektní!

385 - příjmy příštích období

Příkladem může být nájem placený pozadu z pohledu pronajímatele.
Např. v lednu dalšího roku dostaneme zaplaceno 300 Kč za nájem na období: prosinec letošního roku a leden a únor dalšího roku.

Postup:

  1. Půjde o časové rozlišení, protože jsme vykonali něco, co dostaneme zaplaceno až v dalším roce.
  2. My dostáváme peníze. Takže půjde o příjmy. Řeknu si, že s příjmy souvisí výnosy.
  3. Uděláme si škatulku: příjem - příště, výnos - teď. Pohyb peněz škatulkuji jako první. Výnos spadne do teď, ale i kouskem do příště. Musí to být rozhozeně.
  4. Účty jsou nazvané podle toho, co to bude příště. Takže zde to budou 385 - příjmy příštích období. Celé časové rozlišení se pak bude účtovat právě přes tento účet.
  5. Teď musíme proúčtovat výnos. Služby jsme poskytli už v tomto roce, takže to musí výnosově spadnout do tohoto roku. Příjmy zatím ještě žádné nemáme, takže místo pokladny použijeme příjmy příštích období. Proúčtujeme tedy 100 Kč 385/602. Tím pro tento rok končíme.
  6. V dalším roce potřebujeme proúčtovat jednak úhradu ve výši 300 Kč a jednak poměrnou část výnosu týkajícího se tohoto roku. Mohli bychom použít složený zápis, ale raději uděláme dva jednoduché. Zaúčtuji nejdříve poměrnou část výnosů. Uděláme to stejně jako minulý rok, ačkoli nyní už o opravdické příjmy příštích období nejde. Zaúčtujeme 200 Kč 385/602. Nyní máme pohyb na BÚ, přišly nám peníze ve výši 300 Kč. Určitě budeme účtovat bankovní účet na MD. Výnosy ale nikoli, ty už máme dávno proúčtovány. Pouze zrušíme účet příjmy příštích období. Konečně máme ten příjem. Takže to bude: 300 Kč 221/385.
  7. Zkoukneme, zda platby proběhly v pořádku, zda ve výnosech máme v každém roce to, co jsme potřebovali a zda účet časového rozlišení má nulový zůstatek.

Účet 385 je rozvahový aktivní

385 - příjmy příštích období je účet aktivní. Jednak tu největší částku jsme na něj nahrnuli na MD, takže zůstatek je na MD. Jde vlastně o pohledávky, protože my tady poskytujeme službu (nájem) v tomto roce, aniž bychom za ní dostali zaplaceno. Máme svým způsobem za nájemcem pohledávku, kterou nám zaplatí až v dalším roce.

Berlička:

Pro zjednodušení si můžete pomoci berličkou, že účet mi nahrazuje svým způsobem pokladnu, kterou tam nemám, protože ještě nemám peníze. Můžete si zdůvodnit, kam byste na tu pokladnu účtovali "příjmy". Příjmy na pokladnu by se účtovali na MD, takže i na tento účet účtujete prvně na MD. Takže zůstatek je na MD, tudíž aktivum. Berličku ale neříkejte učitelce, protože toto zdůvodnění není plně korektní!

Rekapitulace aktiv a pasiv

381 - Náklady příštích období (aktivum - KS je na MD, podobně jako se náklady účtují na MD)
382 - Komplexní náklady příštích období (aktivum - KS je na MD, podobně jako se náklady účtují na MD)
383 - Výdaje příštích období (pasivum - KS je na D, podobně jako se výdaje účtují na 211 D)
384 - Výnosy příštích období (pasivum - KS je na D, podobně jako se výnosy účtují na D)
385 - Příjmy příštích období (aktivum - KS je na MD, podobně jako se příjmy účtují na 211 MD)

Jeden student si to pamatoval podle hudební skupiny ABBA. Udělal si z ní APPA (381 - aktiva, 383 - pasiva, 384 - pasiva, 385 - aktiva). Účet 382 ale pro tento účel vynechal. 381 a 382 má stejnou povahu. Třeba Vám to pomůže, taková blbost :).