Odpovědnost sportovců, trenérů a organizátorů

Datum vydání: 2014-11-16 09:12:29; aktualizováno: 2017-09-22 09:12:29

Pokud jde o odpovědnost trenérů, cvičitelů, instruktorů a dále organizátorů závodů apod. uvedu zde pouze odkazy na články, které se touto problematikou zabývají. Zaměřuji se zde převážně na oblast vodních sportů (plavání, otužování, potápění apod.). Je třeba mít na paměti, že články byly napsány podle starého občanského zákoníku a současná právní úprava podle nového občanského zákoníku se může částečně lišit. Ale v hlavních bodech a přístupu k věci se toho moc nemění.

Právní odpovědnost

Právní odpovědnost cvičitelů a trenérů

Právní odpovědnost sportovců

Příklady prohlášení typu „na vlastní nebezpečí“

Je otázkou, nakolik a do jaké míry jsou tato prohlášení platná…. Nicméně tato prohlášení mohou pomoci organizátorům do určité míry v boji proti uplatňování případných náhrad. Minimálně je lze vykládat jako určitou formu varování před určitým nebezpečím dle § 2896. Informovanost může odpovědnost trochu snížit.

Náhrada škody podle nového občanského zákoníku

V novém občanském zákoníku došlo ke zrušení paušálních náhrad na zdraví. Je také nemožné, aby se někdo vzdal práva na náhradu újmy způsobené na svých přirozených právech (například zdraví či životě) dle § 2898 občanského zákoníku. (Dříve platilo obdobné ustanovení, které říkalo, že se nelze vzdát svých budoucích práv a z tohoto důvodu nebyly platné dohody, které právo náhrad za poškození zdraví nějak omezovaly.)

Samotný sportovec, či případně trenér či organizátor nějaké akce může v určitých případech nést odpovědnost či spoluodpovědnost za nějakou škodu, která vznikne v průběhu dané akce. Míru odpovědnosti není jednoduché posoudit, zda chyba byla na straně organizátora, trenéra či účastníků. Každý svým způsobem nese odpovědnost sám za sebe a za své jednání.

Potvrzení od lékaře či přihlášky

Posudky

Posudky řeší zákon 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu v § 77 a předpis č. 373/2011 Sb. Zákon o specifických zdravotních službách. Požadavek na zdravotní posudek není ze zákona pro soukromé kluby a trenéry vždy povinný, nicméně lze při organizaci kurzu či výuky doporučit s ohledem na obecnou povinnost předcházet škodám dle § 2900 občanského zákoníka.

Potvrzení od praktického či tělovýchovného lékaře

§ 51 odst. 3 předpisu č. 373/2011 Sb. upravuje požadavky na posudek, pokud jde o např. o tělesnou výchovu (lékařský posudek vydává registrující poskytovatel), výkonnostní sport či vrcholový sport (lékařský posudek vydává registrující poskytovatel nebo poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství). Zjednodušeně Věra Kouklová v článku lékařské posudky popisuje, kdo může vydat lékařský posudek (v jakých případech stačí potvrzení od praktického lékaře, kdy už posudek musí být od tělovýchovného lékaře).

Dálkové plavání a otužování

Pěkně a srozumitelně je situace popsána na webu dálkového plavání v článku Vyhláška MZ o sportovních prohlídkách s odkazem na novou vyhlášku č. 391/2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu. Připojen je i srozumitelný výklad ČOV k této vyhlášce a stanovisko České unie sportu.

Příklady potvrzení od lékaře či přihlášky

Pojistné smlouvy a typy pojištění

Obvykle trenér či cvičitel je zaměstnaný pod nějakým svazem či klubem. Jako zaměstnanec je do určité míry chráněn zákoníkem práce. Klub či spolek obvykle mívá uzavřeny pojistné smlouvy s pojišťovnami. Někdy i tyto organizace jsou zastřešeny ještě dalšími svazy a hromadným pojištěním. Bohužel ačkoli klub může mít sám o sobě pojištění, z toho co jsem pochopila, tak stejně trenér sám o sobě má svou vlastní odpovědnost. Proto by trenér či cvičitel měl mít, dle mého názoru, uzavřeno ještě své vlastní pojištění nehledě na pojištění klubu. Jde o to, že odpovědnost cvičitele je trochu jiná (on vykonává a provozuje tu činnost) než odpovědnost klubu, který např. organizuje danou akci. Někdy může být trenér či cvičitel pojištěný organizací, která ho zaměstnává (viz např. Pojištění odpovědnosti trenérů a cvičitelů ČUS).

Druhá věc je, že pojistné smlouvy na výkon této činnosti (např. dle ŽL „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti …“) jsou hodně drahé. Z mých informací pojištění pro samotného trenéra je řádově 10× dražší než pojištění organizace, která sportovní činnost pouze organizuje (dle ŽL „Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti“). Je třeba zajít za pojišťovnami a zeptat se na konkrétní pojistné. Důležité je si ohlídat, jakou činnost si chcete nechat pojistit. Pojistné se liší od druhu činnosti a od druhu sportu a dle výše předpokládaného obratu. Rozdíly jsou i mezi jednotlivými pojišťovnami. Některé pojišťovny Vás vůbec na určité rizikové sporty nepojistí. Obávám se, že např. otužování bude pravděpodobně nepojistitelné. Zato plavání v bazénu pojistitelné je.

Pokud jste podnikatel, pojišťovny nabízí např. pojištění odpovědnosti podnikatele a právnických osob. U pojistných smluv je třeba sledovat výluky. Např. Česká pojišťovna má u pojištění podnikatele a právnických osob ve výluce ve všeobecných pojistných podmínkách pro pojištění majetku a odpovědnosti VPPMO-P-01/2014 tuto výluku, cituji: Pojištění se nevztahuje na povinnost nahradit škodu či újmu při ublížení na zdraví nebo usmrcení způsobenou při profesionální sportovní činnosti nebo způsobenou aktivním účastníkům organizované sportovní soutěže. Konec citace. Většinou tato speciální pojištění šitá na míru nenajdete v nabídkách na webových stránkách pojišťoven. Je nutné se osobně stavit na pojišťovně a případně si domluvit schůzku se specialistkou na speciální případy :).

Některé pojišťovny dokonce nabízí pojištění právní ochrany pro sportovce. Na zvážení je též obecné pojištění právní ochrany. Můžete mít vše perfektně zabezpečeno, zorganizováno, ale případné právní zastoupení a soudy mohou být velice drahé.

Příklady pojistných smluv a typy pojištění (pojištění sportovního klubu)

Pojišťovny poskytující pojištění

Většina smluv, které jsem našla na internetu byla uzavřena přes pojišťovnu Kooperativa. Obvykle jsou uzavřeny přes makléřskou společnost RENOMIA, která je největším českým nezávislým pojišťovacím makléřem. RENOMIA Sport se specializuje na pojištění sportovců, sportovních událostí, svazů či klubů:

Společnost RENOMIA je pojišťovacím makléřem, tudíž může zprostředkovat uzavření smlouvy s různými pojišťovnami, např. i s Kooperativou. Má pobočky po celé ČR, v Praze sídlí na adrese: Na Florenci 15, 110 00 Praha, 221 421 711, praha@renomia.cz.

Nicméně RENOMIA je makléř, zastupuje klienta nejenom při uzavření smlouvy, ale i v době placení pojistného. Pěkné pojednání o funkci makléře a jiných zprostředkovatelů je v diplomové práci Filipa Spury na téma: Provize zprostředkovatele v pojišťovnictví. Měli bychom si uvědomit, že ačkoli neplatíme provizi makléři přímo, zajisté prodražuje celkové náklady pojišťovny. Dokonce i pojistné pak neplatíte přímo pojišťovně, ale makléři. Makléř za Vás jedná i v době likvidace pojistné události apod. Makléři dáváte plnou moc či s ním pak sepisujete nějakou smlouvu o zastoupení. Osobně tedy doporučuji zkusit se obrátit přímo na pojišťovny, které pojištění nabízí. Z pojišťoven by měly být ochotny uzavřít tuto pojistku pravděpodobně: Česká pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna. Přímo z pojišťoven je vhodné vybírat ty, které jsou lídrem na trhu: Česká pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Allianz pojišťovna. Zde je komplexní pojištění sportovců (podrobná analýza), ale nabídka se týká sportovců, nikoli klubů.

Organizování závodů pomocí spolku

I fyzická osoba může organizovat nějaký sportovní závod. Může to udělat jednorázově čistě jako fyzická osoba či jako fyzická osoba podnikatel (na základě živnostenského listu „Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti“). Nicméně vhledem k určité možné spoluodpovědnosti za případné vzniklé škody je dle mého názoru tato činnost pro fyzickou osobu dosti riskantní. Každopádně je zapotřebí zajistit bezpečnost dané akce. Pokud se do organizace zapojuje více lidí, lze doporučit např. založení spolku, který bude organizátorem závodů. Cílem spolku není výdělečná činnost. Členové spolku neručí za dluhy spolku. Spolek mohou založit tři osoby. Spolek je upraven občanským zákoníkem od § 214 dál. Odpovědnost za činnost spolku ponesou členové statutárního orgánu, kteří musí činnost vykonávat s „povinností řádného hospodáře“.


Poznámka: Žádné informace uveřejněné zde nejsou míněny jako právní, účetní či jiné poradenství a nelze je za takové považovat. Uvádím zde pouze své názory a odkazy na informační zdroje.