Co je to přidaná hodnota
Nebudeme se nyní chvilku koukat, zda uváděné ceny jsou bez daně či s daní. Kdybychom jednoduše nakoupili za 1000 Kč a prodali bychom za 1300 Kč, tak naše přidaná hodnota (nebo-li prakticky zisk z prodeje) by byla 1300 − 1000 = 300 Kč. Přidaná hodnota je vlastně to, co jste si „přirazili“, „přidali“ k nákupu. Přidaná hodnota je rozdíl VÝSTUP (prodej) − VSTUP (nákup).
Přidaná hodnota nemusí být ve výsledku rovna zisku, ale v tomto příkladu to pro zjednodušení platit bude.
Výpočet daně z přidané hodnoty
Stát chce z přidané hodnoty daň. Říká jí daň z přidané hodnoty. Základní sazba pro rok 2019 je ve výši 21 %. U DPH ve výši 21 %, mohla by se klidně počítat jako 21 % z 300 Kč (z přidané hodnoty), tedy 300 * 0,21 = 63 Kč.
Jenže stát nechce, aby to byla daň ze zisku, která by doléhala na podnik. Kdybychom to takto nechali a podnik měl zaplatit 63 Kč, tak by podnik byl o 63 Kč chudší a neměl by pak čistý zisk 300 Kč, ale 300 − 63 = 237 Kč. Jenže od toho máme přeci už daň z příjmů - to je daň ze zisku. Pokud daň z přidané hodnoty má doléhat na někoho jiného, než na podnik, potřebujeme jí od někoho jiného vybrat. Tím někdo jiným bude spotřebitel!
Plátce a poplatník
Poplatníkem daně z přidané hodnoty má být konečný spotřebitel. Aby daň doléhala na spotřebitele, tak je nutno daň připočítat k ceně zboží. Ceny budou navýšené o DPH 21 %. Takže už nebudeme nakupovat za 100 Kč, ale za 1000 + 1000 * 0,21 = 1000 + 210 = 1210 Kč. Už nebudeme prodávat za 1300 Kč, ale za 1300 + 1300 * 0,21 = 1300 + 273 = 1573 Kč.
DPH se vybere od spotřebitele v ceně zboží, tudíž ho zaplatí vlastně spotřebitel (poplatník). My daň jako podnik jen odvedeme finančnímu úřadu (budeme plátci). Poplatník je ten, na koho daň doléhá. Plátce je ten, kdo daň pošle na účet finančnímu úřadu. Takže u DPH platí:
Poplatník = spotřebitel
Plátce = účetní jednotka, podnik (my). Taky přeci říkáme „jsme plátci DPH“, či „nejsme plátci DPH“.
Daň se bude připočítávat ke všem cenám. V našem příkladu opět použiji zjednodušení a budu předpokládat, že všichni jsou plátci DPH až na konečného spotřebitele - ten není plátce DPH. Proto u všech cen budeme mít DPH. V praxi to ale takto být nemusí, pak se situace značně komplikuje. My tady pro zjednodušení všude máme plátce (až na spotřebitele), takže cena na vstupu, tak i na výstupu bude navýšena o DPH 21 %.
Pokud prodávající je plátcem DPH, vždy navýší cenu o DPH. Na tom, kdo kupuje (zda kupující je plátce či neplátce) to nezávisí. Bylo by totiž nepraktické zjišťovat, zda kupující je plátcem či neplátcem. Představte si paní u pokladny v Albertu, že by se Vás při nákupu ptala: „Pane, jste plátce DPH či neplátce? Mám Vám vystavit doklad s DPH či bez DPH? Ukažte mi nějaký doklad, který prokáže, že jste plátce či spotřebitel?“… To je blbost, že? Takto to nefunguje - bylo by to zdlouhavé. Prostě všichni kupují za cenu včetně DPH - spotřebitelé, podniky, všichni…
My sice chceme vybrat daň pouze od spotřebitelů, ale prakticky ji zpočátku vybereme od všech. Takže všichni (pokud jim zboží prodal plátce DPH) platí vždy cenu včetně DPH!. Pokud nakoupí plátce DPH (nikoli spotřebitel), tak zaplacenou DPH dostane následně od finančího úřadu zpátky ve formě odpočtu DPH… Prostě si to s tím finančákem „vyřídí“, protože na něj doléhat daň neměla :).
Výpočet daňové povinnosti
Daň by šlo počítat přímo z přidané hodnoty, ale nedělá se to! 21 % z přidané hodnoty 300 Kč = 300 * 0,21 = 63 Kč.
Daň z přidané hodnoty se nakonec počítá rozdílem výstupní a vstupní DPH. Je to z důvodu, že výpočet přidané hodnoty by byl dosti komplikovaný. Ukážeme si hned, že to vyjde nastejno.
Daňová povinnost se pak vypočítá jako rozdíl daně na výstupu (z prodeje) a daně na vstupu (z nákupu).
Daňová povinnost = daň na výstupu − daň na vstupu = 273 − 210 = 63 Kč (povinnost).
Vidíme, že nám výpočet vyšel stejně. Ono je totiž jedno, zda by se dan počítala jako 21 % z přidané hodnoty, nebo jako rozdíl výstupní a vstupní DPH. Pro pochopení můžeme použít jednoduchou matematiku.
Důkaz:
63 = 0,21 * 300 = 0,21 * (1300 − 1000) = 1300 * 0,21 − 1000 * 0,21 = 273 − 21 = 63 Kč. Neboli můžeme si to představit jako roznásobení závorky.
Účtování DPH
Účet DPH 343 se chová většinou jako pasivní. Evidujete tam závazky vůči FÚ z titulu této daně. Na D se píší závazky (DPH z prodeje), na MD se píší nároky na odpočet (DPH z nákupů). Daň na vstupu (z nákupů) vám daňovou povinnost snižuje, proto na MD. Protože nároky na odpočet jsou na povinnosti k DPH nezávislé, je lepší vnímat účet DPH tak, že na D píšete závazky a na MD píšete pohledávky z titulu DPH.
Podle toho, která strana převládne (závazek či pohledávka), tak ve výsledku bude účet DPH buď pasivní (převládl závazek , tj. daňová povinnost) nebo aktivní (převládla pohledávka, tj. nadměrný odpočet). Nadměrný odpočet je to z důvodu, že jste si móc odečetli (byla veliká DPH na vstupu - tu odečítáme) a vzniklo vám „záporné číslo“ (záporný závazek, tedy vlastně pohledávka).
Daň poučítáme jako VÝSTUP − VSTUP. Když nám vyjde kladné číslo, máme daňovou povinnost. Když nám vyjde záporné číslo, máme tzv. nadměrný odpočet. Při daňové povinnosti DPH budeme finančnímu úřadu platit. Při nadměrném odpočtu bude DPH platit finanční úřad nám - budou nám DPH vracet.
Daňová povinnost (my platíme DPH) … vstupní DPH < výstupní DP
Nadměrný odpočet (FÚ nám vrací DPH) … vstupní DPH > výstupní DPH
Princip výběru DPH v ekonomice jako celku
Příklad
A, B, C jsou plátci DPH. D je konečný spotřebitel (neplátce DPH).
Jedná se o prodej jednoho výrobku. A ho vyrobí z nuly, něco si k němu přirazí a prodá ho B-čku. B podobně prodá výrobek C-čku. C prodá výrobek D-čku. Co je pro jednoho prodej, to je pro druhého nákup. Každý subjekt A, B, C má svůj vlastní účet DPH 343. Každý subjekt A, B, C si na výrobku něco přirazí (tj. přidaná hodnota).
Daň doléhá na konečného spotřebitele (poplatníka), ale odvádí ji FÚ plátci daně (A, B, C). Proto se této dani říká nepřímá daň. Výše podílu odvodů jednotlivých plátců přesně odpovídá jejich přidané hodnotě (21 % z přidané hodnoty).
DPH svým způsobem „probublává“. D celé DPH zaplatil C-čku. C z toho odvedl FÚ 63 Kč, což odpovídalo jeho přidané hodnotě, zbytek DPH zaplatil v ceně B-čku. B z DPH odvedlo 42 Kč, zbytek zaplatilo v ceně A-čku. A odvedlo FÚ zbytek, tj. 105 Kč. Postupně všechny tyto úhrady dají dohromady celkové DPH ve výši 210 Kč (63 + 42 + 105).