Příklad:
Představe si, že máte doma 2 vody. Dále jste nakoupili 3 vody. Přišel brácha a nějaké vody vypil (spotřeboval). Vy přesně nevíte, kolik vody vypil, jen víte, že po "zásahu" brášky zbyla doma jen 1 voda.
Otázka:
Kolik vody bráška vypil?
Řešení:
Měli jsme 2 vody, 3 jsme přikoupili, takže doma bylo celkem 2 + 3 = 5 vod.
Zbyla 1 voda, takže brácha vypil (spotřeboval) 5 − 1 = 4 vody.
Spotřeba = 2 + 3 − 1 = 4
Spotřeba = PS + nákupy − KS
Neboli spotřebovali jsme všechno, co jsme měli (počáteční stav) plus co jsme nakoupili (nákupy), až na to, co nám zůstalo (konečný stav).
PS = 2, nákupy = 3, KS = 1
Způsob A účtování zásob by si přímo hlídal bráchu (spotřebu) a jakmile by bráška nějaké vody vypil, hned
by si to zaúčtoval. Způsob A by věděl ihned, že bráška vypil 4 vody.
Způsob B účtování zásob brášku (spotřebu) nehlídá. Pohyby na skladě na účtu 112 (ve skříňce) neeviduje. Pouze si hlídá PS a nákupy. Následně podle KS si spotřebu spočítá. Spotřeba = PS + nákupy − KS. Vypočte si, že brácha musel vypít právě 4 vody, když tam bylo celkem 5 vod a zbyla 1 voda...
U způsobu B je ušetřena evidence na účtu 112. Nicméně i způsob B vede skladní karty, kde pohyby zásob jsou evidovány.