Obtěžující reklamní telefonáty

Datum vydání: 17. 9. 2020

Určitě jste se setkali s obtěžujícími reklamními hovory. Vychytralost firem v tomto ohledu skoro nezná mezí. Někdy si dokonce ověřují číslo automatem, který hovor ihned položí. Reklamními hovory jsou pak pověřovány firmy, které Vám volají někdy i několikrát po sobě.

Jedna s možností, jak si telefonní číslo alespoň trochu prověřit, je internetová služba whocallsme či obdobné české projekty: kdovolal.cz, vyhledatcislo.cz. Tam uživatelé zapisují podezřelá telefonní čísla a jsou u nich komentáře. Stačí zadat telefonní číslo do Google vyhledávače a hned dostanete výsledky.

Pokud nechcete být obtěžováni, je důležité důrazně odmítat reklamní hovory a neposkytovat žádné údaje. Vhodné je naopak zjistit údaje o volajícím. Jedna z možností je neznámý hovor vůbec nezvedat a nejprve si číslo ověřit, zda není na seznamu čísel, která obtěžují. Když už hovor vezmeme, můžeme ho co nejdříve položit.

Odvolání souhlasu se zpracováním osobních údajů

Nicméně doporučuje se hovor vzít a oznámit druhé straně, že si nepřejete být kontaktováni za účelem marketingu a žádáte vyřazení z databáze. Můžete použít např. větu: „Odvolávám souhlas se zpracováním osobních údajů a požaduji vyřazení z vaší databáze“. Pokud jste totiž dali někdy souhlas se zpracováním osobních údajů, můžete ho kdykoli odvolat.

Vhodné je také kontaktovat svého telefonního operátora a odvolat svůj souhlas se zpracováním osobních údajů pro marketingové účely a s předáváním těchto údajů třetím stranám. Dále by mělo pomoci zařazení telefonního čísla do veřejného seznamu s tím, že u čísla bude uvedeno, že nesouhlasíte s použitím pro marketingové účely. Pokud takové číslo bude pro nevyžádaný marketing použito, tak se firmy vystavují riziku vysokých pokut.

Sama si pochybná čísla ukládám do mobilu pod jménem nazvaného AAA Nezvedat a vypínám u tohoto kontaktu zvonění. Existují též aplikace do mobilu (např. nevolejte.cz), které vás informují, že jde o pochybný kontakt.

Případně se lze obrátit na Českou obchodní inspekci, Úřad pro ochranu osobních údajů, Český telekomunikační úřad či Policii České republiky.

Agresivní obchodní praktiky

Zákon o ochraně spotřebitele č. 634/1992 Sb na toto obtěžující chování také pamatuje. Používání nekalých, klamavých a agresivních obchodních praktik je popsáno v paragrafech § 4 a 5 zákona o ochraně spotřebitele.

V příloze 2 zákona o ochraně spotřebitele jsou popsány klamavé a agresivní obchodní taktiky:

Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud prodávající např.:

  1. vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo bez uzavření smlouvy,
  2. osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoli ho spotřebitel vyzval, aby jeho bydliště opustil a nevracel se, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy,
  3. opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na dálku, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy; tím nejsou dotčena ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/1995 Sb., v platném znění a příslušná ustanovení zákona č. 480/2004 Sb. a zákona č. 101/2000 Sb.,

a další případy…

Podnikateli, který se dopustí nekalé obchodní praktiky, hrozí postih od příslušného dozorového orgánu. V případě podezření na spáchání nekalé obchodní praktiky můžete podat k dozorovému orgánu podnět viz § 23 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. V oblasti reklamy se postupuje podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy (např. § 2 specifikuje zakázanou reklamu).

Další informace

Další články