Cash Flow – peněžní toky
Cash Flow je tok peněz. V cash flow nás zajímají příjmy a výdaje peněžních prostředků jako celku, tj. sečteno, podtrženo většinou v pokladně a na bankovním účtě. Tyto pohyby jsou sice v účetnictví zachyceny na konkrétních účtech 211 – Pokladna, 221 – Bankovní účty, ale přesto sestavujeme samostatné cash flow, kde peněžní toky rozdělujeme podle použití na provozní, investiční a finanční činnost.
Chtěla bych zde poznamenat, že účelem článku není nahradit učebnice. Pokud danou látku potřebujete do školy, nastudujte si ji z knížek – tam najdete správnou terminologii, kterou budou učitelé akceptovat u zkoušek. Bohužel z knížek studenti obvykle cash flow vůbec nepochopí, proto se zde pokusím o svůj vlastní přístup k dané problematice. Toto je pouze doplněk k učivu a může Vám pomoci pochopit látku a najít si „vlastní cestu“. Navazuji zde na učebnici účetnictví 2019 III. díl pro střední školy a veřejnost, kde je základ cash flow vysvětlen.
K čemu je cash flow
Cash flow dává odpověď na to, odkud podnik bere peníze, proč se mu peníze nedostávají a jak jsou peníze použity. Dává odpověď například manažerům, proč je podnik v zisku, ale přesto nemá na zaplacení faktur – je v platební neschopnosti, nebo naopak, jak je možné, že máme dostatek peněz, ačkoli vykazujeme ztrátu.
Způsoby sestavování cash flow
Přímá metoda
Přímá metoda opravdu zkoumá přímo příjmy a výdaje. K počátečnímu stavu prostředků se přičítají příjmy, odečítají výdaje a ve výsledku vyjde konečný stav peněžních prostředků. Tato metoda je logická a jednoduchá pro pochopení. PS (počáteční stav) peněz + příjmy − výdaje = KS (konečný stav) peněz. 5 + 12 − 10 = 7.
Nepřímá metoda
Nepřímá metoda je složitější a náročnější na pochopení. V konečném důsledku ale nedělá nic jiného než metoda přímá.
Nevychází však přímo z pohybů peněz (příjmů a výdajů), ale místo toho vezme HV (hospodářský výsledek), což je vlastně rozdíl výnosů a nákladů. V zásadě příjmy nahradí výnosy a výdaje nahradí náklady. Kdybychom však vzali PS (počáteční stav) peněz + výnosy − náklady, tak nám nevyjde KS (konečný stav) peněz. Průšvih je v tom, že příjmy se nerovaní výnosům a náklady se nerovnají výdajům. Proto je nutné udělat drobné úpravy, které tyto rozdíly spraví.
Prakticky výnosy upravíme tak, aby nám ve výsledku daly částku příjmů. Náklady upravíme tak, aby nám ve výsledku daly částku výdajů. A jak to uděláme?
K výnosům přičteme příjmy, které výnosem nebyly (chybí nám tam) a naopak z výnosů vyhodíme položky, které nebyly příjmem (překáží nám tam). A to samé uděláme s náklady. K nákladům přičteme výdaje, které nebyly nákladem (chybí nám tam) a naopak z nákladů vyhodíme položky, které nebyly výdajem (překáží nám tam).
Když příjmy navyšujete, používáte znaménko +. Když příjmy ponižujete, používáte znaménko −. Když výdaje navyšujete, používáte znaménko − (protože výdaje se cash flow se odečítají). Když výdaje ponižujete, používáte znaménko + (jde vlastně o −(−) = +). Výdaje se totiž v cash flow odečítají, tak když je potřebujete ponížit (vyhodit), tak musíte použít znaménko + (aby se eliminovalo, že tam jsou s −).
Transformace výnosů
Výnosy máme ve výši 16 Kč. Tyto výnosy upravíme tak, aby z nich ve výsledku byly příjmy. Protože výnosy se přesně nerovnají příjmům, musíme provést korekce. Tam, kde výnos zároveň vyvolal i příjem, tak takový výnos ponecháme. Tam, kde se nám příjmy a výnosy „hádají“, tak tam to musíme spravit. V účetnictví existovaly nějaké příjmy, které výnosem nebyly ve výši 3 Kč (např. úhrady pohledávek). Tyto položky nám ve výnosech „chybí“, takže je přičteme +3 Kč. Dále ve výnosech byly zahrnuty položky, které žádný příjem nevyvolaly ve výši 7 Kč (např. fakturace odběratelům). Tyto položky musíme z výnosů „vyhodit“, proto je odečteme −7.
Výnosy + příjmy, který nebyl výnosem − výnosy, který nebyl příjmem = příjmy
16 + 3 − 7 = 12 Kč
Transformace nákladů
Náklady máme ve výši 12 Jč. Protože se náklady od hospodářského výsledku odečítají, mají ve výpočtu znaménko mínus, tj. −12 Kč. Tyto náklady upravíme tak, aby z nich ve výsledku byly výdaje. Protože náklady se přesně nerovnají výdajům, musíme provést korekce. Tam, kde náklad zároveň vyvolal i výdaj, tak takový náklad ponecháme. Tam, kde se nám výdaje a náklady „hádají“, tak tam to musíme spravit. V účetnictví existovaly nějaké výdaje, které nákladem nebyly ve výši 3 Kč (např. úhrada závazků). Tyto položky nám v nákladech „chybí“, takže je dodatečně odečteme −3 Kč. Dále v nákladech byly zahrnuty položky, které žádný výdaj nevyvolaly ve výši 5 Kč (např. odpisy, tvorba rezerv, tvorba opravných položek). Tyto položky musíme z nákladů „vyhodit“, proto je přičtem +5.
Pozor, při navýšení výdajů musíte použít znaménko −, protože výdaje se ve výpočtu odečítají a při ponížení výdajů použijete znaménko + (protože −(−) Vám dá +).
− (Náklady + výdaje, který nebyl nákladem − náklady, který nebyl výdajem) = − výdaje
− Náklady − výdaje, který nebyl nákladem + náklady, který nebyl výdajem = − výdaje
− 12 − 3 + 5 = − 10
Pozn.: Rovnou používám finální znaménka, která následně vchází do výpočtu cash flow.
Celý vzorec na světě
PS peněz + příjmy − výdaje = KS peněz
Příjmy = výnosy + příjmy, který nebyl výnosem − výnosy, který nebyl příjmem
− Výdaje = − Náklady − výdaje, který nebyly nákladem + náklady, který nebyly výdajem
dosadíme do zvýrazněného vzorce za příjmy a výdaje...
PS peněz + výnosy + příjmy, který nebyl výnosem − výnos, který nebyl příjmem − náklady − výdaje, který nebyly nákladem + náklady, který nebyly výdajem = KS peněz
Výnosy a náklady dáme „k sobě“, a následně vyjádříme jako HV (hospodářský výsledek) a máme hrůzný vzorec na světě!
PS peněz + výnosy − náklady + příjmy, který nebyl výnosem − výnosy, který nebyly příjmem − výdaje, který nebyly nákladem + náklady, který nebyly výdajem = KS peněz
HV = výnosy − náklady
PS peněz + HV + příjmy, který nebyl výnosem − výnosy, který nebyly příjmem − výdaje, který nebyly nákladem + náklady, který nebyly výdajem = KS peněz
HV = 16 − 12 = 4 Kč
5 + 4 + 3 − 7 − 3 + 5 = 7 Kč
Závěr
Ve výsledku, když k počátečnímu stavu (PS) peněžních prostředků přičtete hospodářský výsledek (HV) a upravíte ho nepřímo tak, aby po úpravách „seděl“ na příjmy a výdaje, tak ve výsledku musíte dostat konečný stav (KS) peněžních prostředků.
Proč složitě, když to jde jednoduše přímou metodou?
Složitě to vypadá. V praxi Vám cash flow vygeneruje účetní program. Cash flow nepřímou metodou Vám jako manažerům dá podstatně lepší informaci, kde se Vám ztrácí či berou peníze. Dává Vám přímo odpověď proč a kde se Vám hospodářský výsledek liší od příjmů a výdajů. Právě ty položky, ve kterých dochází k rozdílu mezi hospodářským výsledkem a peněžními toky, tak Vám tam přímo vylezou v korekcích, které se buď přičítají či odečítají. Proto se nepřímá metoda více v praxi používá. Dává Vám lépe odpovědi na Vaše otázky. Cash flow přímou metodou máte prakticky na účtech peněžních prostředků – tj. na účtech pokladny, bankovních účtech máte zachyceny pohyby peněz (příjmy na MD, výdaje na D), tj. nic nového pod sluncem. Jen na těch účtech to není opravdické cash flow s rozdělením na provozní, investiční a finanční činnost. Proto cash flow nepřímou metodou je pro manažery podstatně přínostnější. Vím kolik jsem vydělal (tj. HV) a teď se kouknu z cash flow, kde se ztrácí a berou peníze ještě oproti tomu výdělku (HV). Rozbor HV zjistí manažer z výsledovky.
Jak zjistím, které položky mám přičíst a které odečíst?
Zjistí se to porovnáním konkétních rozvahových účtů – jejich PS a KS. V praxi Vám cash flow vygeneruje účetní program a definice cash flow je nastavena v programu. Je to docela „síla" a zabývá se tím finanční analýza.
Konkrétně zjistíme změnu stavu účtu odečtením konečného stavu a počátečního stavu účtu = KS − PS. Následně použijeme patřičné znaménko do výkazu cash flow u dané položky.
| Položka | Přírůstek | Úbytek |
|---|---|---|
| Odpisy |
+ náklad, který nebyl výdajem např. 551/082 peníze nám zůstávají => + |
|
| Zásoby |
− výdaj, který nebyl nákladem např. 112/211 peníze nám ubývají => − |
+ náklad, který nebyl výdajem např. 501/112 peníze nám zůstávají => + |
| Pohledávky |
− výnos, který nebyl příjmem např. 311/602 peníze nám to nepřináší => − |
+ příjem, který nebyl výnosem např. 221/311 peníze nám přibývají => + |
| Závazky |
+ náklad, který nebyl výdajem např. 518/321 peníze nám zůstávají => + |
− výdaj, který nebyl nákladem např. 321/221 peníze nám ubývají => − |
| Rezervy |
+ náklad, který nebyl výdajem např. 552/451 peníze nám zůstávají => + |
− opak přírůstku rezerv (rušení rezerv) např. 451/552 jde o opak vytváření rezerv => − |
| Výdaje příštích období |
+ náklad, který nebyl výdajem např. 518/383 peníze nám zůstávají => + |
− výdaj, který nebyl nákladem např. 383/211 peníze nám ubývají => − |
| Náklady příštích období |
− výdaj, který nebyl nákladem např. 381/211 peníze nám ubývají => − |
+ náklad, který nebyl výdajem např. 518/381 peníze nám zůstávají => + |
| Příjmy příštích období |
- výnos, který nebyl příjmem např. 385/602 peníze nám to nepřináší => - |
+ příjem, který nebyl výnosem např. 211/385 peníze nám přibývají => + |
| Výnosy příštích období |
+ příjem, který nebyl výnosem např. 211/384 peníze nám přibývají => + |
− výnos, který nebyl příjmem např. 384/602 peníze nám to nepřináší => − |
Obecně lze říci, že přírůstky vybraných účtů aktiv se odečítají, úbytky aktiv přičítají, přírůstky pasiv přičítají, úbytky pasiv odečítají.
Tyto položky právě vyvolaly jednostrannou změnu v nákladech, výdajích, výnosech či příjmech. Položky je vhodné si zapamatovat a uvádět následně v cash flow. Když je v cash flow uvedeno znaménko +, jedná se o kladný peněžní tok. Když je v cash flow uvedeno znaménko – jedná se o záporný peněžní tok.
Pro zjednodušení si představte, zda Vám daný pohyb, např. přírůstek zásob, „tahá či netahá peníze z kapsy“. Zkoukáme, zda operace je dobrá pro peněžní tok (pro pokladnu). Pro kompletní pochopení je třeba dobře rozumět účtování a principu sestavení cash flow.
Jednoduše:
- Pokud pohyb je špatný pro pokladnu (−) tj. „peníze buď přímo ubývají, nebo nám je to nepřináší, i když by mělo“, tak uvedete znaménko −.
- Pokud pohyb dobrý pro pokladnu (+) tj. „peníze buď přímo přibývají, nebo bychom očekávaly, že peníze budou mizet, ale oni zatím zůstávají“, tak uvedete znaménko +.