Články

Odpisy dlouhodobého majetku můžeme rozdělit na účetní a daňové.

Účetní odpisy DNM + DHM

Účetní odpisy se účtují! Např. 551/082, 551/073.

Pravidlo pro účetní odpisy si účetní jednotka vytváří sama a je zakotveno ve vnitropodnikové směrnici. Proto zde nenajdete žádný předepsaný "vzoreček" na výpočet účetních odpisů.

Nebudeme se nyní chvilku koukat, zda uváděné ceny jsou bez daně či s daní. Kdybychom jednoduše nakoupili za 1000 Kč a prodali bychom za 1300 Kč, tak naše přidaná hodnota (nebo-li prakticky zisk z prodeje) by byla 1300 − 1000 = 300 Kč. Přidaná hodnota je vlastně to, co jste si „přirazili“, „přidali“ k nákupu. Přidaná hodnota je rozdíl VÝSTUP (prodej) − VSTUP (nákup).

Přidaná hodnota nemusí být ve výsledku rovna zisku, ale v tomto příkladu to pro zjednodušení platit bude.

Náklady a výnosy = náhražka za účet VH běžného období

Náklady a výnosy bychom si mohli charakterizovat jako účty, které nám dohromady nahrazují pasivní účet hospodářského výsledku běžného období. My tento účet VH ale nemáme. Kdybychom ho měli, byl by to pasivní účet. VH je totiž zdroj majetku. Kdybychom se ptali, jak jsme k určitému majetku v aktivech přišli, tak by nám pasiva dala odpověď, že jsme si část majetku vydělali tím, že jsme dosáhli zisku. VH je tedy pasivum – zdroj krytí.

S novelou zákona o účetnictví nastala malá revoluce v účtování zásob vlastní výroby. České účetnictví přestalo vnímat účty změn stavu vlastních zásob jako výnosové a přiklonilo se k západnímu vnímání těchto účtů jako k nákladovým. V podstatě se nic nemění, jen z výnosových účtů jsou najednou nákladové. Z hlediska logiky účetnictví je to tak správnější. Tyto účty jsou stejně trochu zvláštní – případ sám pro sebe…

Toto schéma je můj obrázek, který vám může pomoci pochopit cyklus výroby a prodeje výrobků. Nenajdete ho v žádné učebnici. Odborný výklad najdete v knížkách. Popravdě, co se týká vysvětlení účtování, tak v knížkách toho moc nenajdete… Proto se zde pokusím o polopatičtější a méně odborný pohled, který by mohl být pro studenty stravitelnější.

V tomto článku se budu snažit objasnit, proč účtujeme vždy MD a D, proč to takto vždy vychází…

Operace (změny) v účetnictví

Celkem v účetnictví máme 7 operací, které mohou nastat (4 rozvahové změny + 3 změny N a V). Při používání pravidel pro účtování se vždy jeden účet zaúčtuje na MD a druhý na D, tj. MD / D. Tak vzniká podvojnost, v účetnictví ji chápeme jako pravidlo.

Pozn.: Změny 5., 6. a 7., které zde uvádím, učebnice účetnictví přímo v této souvislosti neuvádí a jsou v učebnicích vysvětleny obvykle až o něco později. N a V vytváří pasivní HV, HV = V − N. Změny na N a V by šlo ve výsledku vnímat jako změny na pasivech (přírůstek výnosů = nárůst HV, přírůstek nákladů = úbytek HV). Nicméně N a V zavádíme jako samostatné výsledkové účty.

Evidence dlouhodobého majetku je vedena v účetnictví jednak na účtech aktiv (majetku) např. 021, 022 a dále na účtech oprávek 081, 082 atd.

Na majetkové účty se nám dostane pořizovací cena v okamžiku zařazení majetku do užívání. Např. u stroje jde o účetní případ 022/042. Všimněte si, že v okamžiku koupě nebyl účtován náklad. Do nákladů se dlouhodobý majetek dostává postupně tím, jak se opotřebovává. Protože spotřeba dlouhodobého majetku trvá několik let, dostane se do nákladů každý rok kousek. Pokud se nic zvláštního nestane, časem se dostane tímto způsobem do nákladů celá pořizovací cena.

Podkladem pro výpočet daňového základu je hospodářský výsledek, který se následně upravuje mimo účetnictví na daňový základ. Účetní hledisko (účetní hospodářský výsledek) je pro firmu totiž důležitější než přímo daňový základ (tj. základ, ze kterého se bude počítat daň z příjmů). Pro podnik je důležité, aby byly proúčtovány veškeré náklady a výnosy tak, jak je vnímá účetní jednotka a nikoli tak, jak je vnímá a uznává či neuznává „finanční úřad“. Účetní hledisko je zde nadřazeno daňovému, i když do určité míry jsou daňové požadavky zapracovány také přímo do účetnictví.

Úprava účetního hospodářského výsledku na daňový základ často činí studentům problémy. Proto zde popíši alespoň základní princip a logiku.

Cash Flow – peněžní toky

Cash Flow je tok peněz. V cash flow nás zajímají příjmy a výdaje peněžních prostředků jako celku, tj. sečteno, podtrženo většinou v pokladně a na bankovním účtě. Tyto pohyby jsou sice v účetnictví zachyceny na konkrétních účtech 211 – Pokladna, 221 – Bankovní účty, ale přesto sestavujeme samostatné cash flow, kde peněžní toky rozdělujeme podle použití na provozní, investiční a finanční činnost.

Berte tuto rozvahu s nadhledem a s velkou rezervou. Jde mi tady nikoli o konkrétní a úplnou podobu skutečné rozvahy, ale pouze o ukázku vhodnou pro studenty pro pochopení principu aktiv a pasiv. Daný příklad slouží pouze jako učební pomůcka pro výuku.

Rozvaha

Rozvaha je výkaz o majetku podniku. Říká nám, kolik má podnik jakého majetku k danému dni a kde k tomuto majetku přišel.

Celou rozvahu bych přirovnala ke snímku – k fotce. Když se podíváte na fotku, tak víte, co je na fotce v daném okamžiku, kdy jste zmáčkli spoušť. Nic víc se z ní ale nedozvíte. Nedozvíte se z fotky, proč například stojíte na hoře Říp a nikoli na Mount Everestu. Toto už Vám fotka neřekne. To by Vám řekl až celý film.

Rozvaha je pouze ta fotka. Celé účetnictví jako celek je pak ten film.

Rozdíl mezi náklady a výdaji, příjmy a výnosy

Celé časové rozlišení je o tom, že náklady a výnosy musí spadnout do období, kterého se týkají. Obdobím, pro účely časového rozlišení, se zde míní rok.

Náklady vyjadřují spotřebu. Výnosy vyjadřují výkony, to že jste něco udělali, vykonali (nejčastěji prodali). Pro náklady je důležitý okamžik spotřeby, nikoli platby. Pro výnosy je důležitý okamžik poskytnutí výkonu (např. prodeje), nikoli platby.

Náklad vyjadřuje, že na něčem proděláváte - nic dobrého, klesá Vám zisk. Výnos vyjadřuje, že na něčem vyděláváte - je pro Vás dobrý, zisk Vám roste. Jak náklady, tak výnosy jsou nezávislé na pohybu peněz. Náklad není výdaj a výnos není příjem!

Peníze na cestě jsou častým problémem pro studenty. Takže se tomuto tématu budu věnovat více, než je skoro zdrávo.

Typické operace

Mezi nejtypičtější operace, kdy se používá účet peníze na cestě patří:

• odvod peněz z pokladny na náš bankovní účet
• výběr peněz z našeho bankovního účtu do pokladny

Bez použití peněz na cestě bychom účtovali první operaci 221/211 a druhou operaci 211/221.

Je zde však problém. Pohyby v pokladně je v účetnictví třeba proúčtovat podle pokladních dokladů, pohyby na bankovním účtu je třeba proúčtovat podle bankovního výpisu. Né vždy máme oba dva doklady zároveň k dispozici.

Druhy účtů

Účty se dělí na rozvahové a výsledkové. Sice existují ještě účty podrozvahové a závěrkové, ale ty nás pro tento účel zatím nezajímají. Rozvahové účty se dále dělí na aktivní a pasivní. Výsledkové účty se dělí na nákladové a výnosové.

Rozvahové účty vycházejí z rozvahy. Stejně jako rozvaha má aktiva a pasiva, tak máme účty aktivní a pasivní. Aktiva jsou v rozvaze vlevo, pasiva jsou v rozvaze vpravo.

Rozpis rozvahy do účtů

Počátek roku - rozvaha k 1. lednu (resp. 31. prosince předchozího roku)

Položky v rozvaze k 1. lednu obsahují počáteční stavy jednotlivých účtů. Protože by bylo pracné a nepřehledné zachycovat účetní změny přímo v rozvaze, tak se rozvaha se k 1. lednu rozepisuje do účtů. Změny se budou zachycovat na účtech.

Aktivní účty mají počáteční stav vlevo, stejně jako aktiva jsou v rozvaze vlevo. Pasivní účty mají počáteční stav vpravo, stejně jako pasiva v rozvaze vpravo.